ZAVŘÍT MENU

kostel svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele

Římskokatolický kostel na Starém Městě, v místě předlokační osady.

Původně byl zasvěcen pouze svatému Prokopovi a do doby dokončení kostela svatého Mikuláše měl statut farního kostela. Po reorganizaci farního obvodu byl ke kostelu svatého Mikuláše ve filiálním vztahu a vzhledem k jeho samostatným pronájmům (1385 doložen pronájem Janovi z Netolic) není vyloučeno, že mu některá farní práva zůstala. Jako farní se uvádí ještě v 16. století. Kromě vlastního správce při něm působil oltářník, pro kterého bylo 1405 při oltáři Panny Marie zřízeno beneficiátní místo z odkazu mlynáře Pavla z Purkarce.

Jednolodní kamenná stavba je orientována východním směrem. K pravoúhlému presbyteriu je na severní straně přisazena obdélná sakristie. Na západní straně předstupuje před průčelí lodi hranolová věž. Presbytář a sakristie jsou zaklenuty křížovou klenbou s klínovitými, vyžlabenými žebry, která vycházejí z jehlancových konzol a vrcholí v hladkých svornících. Výtvarně nejpůsobivěji je řešeno zaklenutí lodi. Valenou klenbu s výsečemi doplňuje síť štukových dekorativních žeber, svedených na opěráky vložené dovnitř lodi. Tento způsob úpravy zaklenutí prostoru představuje jeden z posledních dozvuků gotiky. Na západní straně je do lodi na trojici lomených arkád vložena hudební kruchta. Jak v lodi, tak v kněžišti kostela jsou dochované zbytky gotické nástěnné malby. Fasády jsou prosté, z jihu a severu členěné 4 gotickými kružbovými okny, presbytář osvětlují 2 o málo menší okna. Vstupní portálky jsou novogotické. Západní fasáda je bez oken, zdobená nárožní renesanční sgrafitovou bosáží. Představěná věž má v přízemí zazděný gotický portál. Její hmota je v jednotlivých patrech odlehčena pravoúhlými okénky, pouze ve zvonicovém patře jsou proražena větší půlkruhovitě zaklenutá okna. Věž ukončuje štíhlá cibulovitá báň.

V názorech na stavební vývoj kostela nepanuje jednotný názor. Nelze vyloučit, že zdivo presbytáře a sakristie a snad i lodi může pocházet ze 13. století. Existence kostela je již v této době podepřena zejm. existencí samostatné osady z pol. 13. století v jeho okolí v době před lokací královského města Českých Budějovic. Na základě slohové analýzy a dalších analogií nelze vyloučit, že dochované zdivo kostela pochází až z období vrcholné gotiky, z doby kolem 2. třetiny 14. století, kdy se měla jeho přestavby účastnit stejná stavební huť, která přestavovala kostely v Doudlebech a Kamenném Újezdě. To by znamenalo, že starší objekt zcela pohltily následné přestavby. Shoda panuje v tom, že kostel byl upravován v průběhu 15. století, což dokládá letopočet 1461 na fasádě kostelní věže. Tehdy zřejmě došlo i k rozšíření zasvěcení o svatojanské patrocinium. K úpravě interiéru lodi kostela došlo v 1.—2. čtvrtině 16. století.

Kolem kostela se nejpozději od 13. století rozkládal rozsáhlý hřbitov

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

baroko    |   církevní správa    |   malířství    |   náhrobky 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

DALŠÍ AUTOŘI:
Mgr. Jan Adámek

LITERATURA:
  •      ADÁMEK, Jan. Oltářnická beneficia v Českých Budějovicích v předhusitské době. In: Jihočeský sborník historický 1995. České Budějovice 1995, roč. 64, s. 34–73. ISBN 80-900155-6-5.

    [s. 40.]
  •      Anonymus, 1931—1932: Farní věstník pro Č. Budějovice a okolí, I. č. 1—9, II . č. 1, 4, 8.

    [I. č. 1—9, II . č. 1, 4, 8.]
  •      BRANIŠ, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. VIII, Politický okres Česko-Budějovický. Praha: Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. 138 s., [2] l. obr. příl.

    [s. 38.]
  •      KADRMAS, Pavel. Pozdně gotická přestavba kostela sv. J. Křtitele a sv. Prokopa v Č. Budějovicích. Umění: Časopis Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Prha: Ústav teorie a dějin umění ČSAV, 1983, roč. 32, č. 4.

  •      KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, A-G. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3.

    [s. 536.]