ZAVŘÍT MENU

rychtářský úřad

V počátečním období vývoje města nejdůležitější instituce městské správy.

Rychtář (iudex) byl zástupcem panovníka ve městě. Hájil zájmy královské moci, ručil za pořádek a za dodržování právního řádu, urovnával spory mezi měšťany. Byl hlavní osobou v městském soudnictví, řídil jednání tzv. soudů zahájených (městské soudy konané zpravidla 4-krát ročně a zahajované slavnostním ceremoniálem), dohlížel na jejich průběh, vykonával rozsudky, vybíral soudem udělené pokuty a odváděl je králi. V době konání trhů organizoval denní soudy, na kterých řešil drobné přestupky proti pořádku. Spolu s rychtářem působil ve městě sbor přísežných z řad měšťanů (iurati), které jmenoval a potvrzoval královský podkomoří. Až do husitské revoluce bylo postavení rychtáře ve městě pevné. S postupným posilováním vlivu městské rady a v jejím čele stojícího purkmistra úloha rychtáře slábla a rychtářské pravomoci se omezily jen na městský soud. Od 2. pol. 15. století se však i zde začala prosazovat osoba purkmistra a úlohou rychtáře bylo jen formálně zahájit soudní jednání.

Sídlem rychtářského úřadu byla rychta (domus iudicii). V tomto domě probíhala také jednání soudů zahájených a až do 90. let 14. století zde byla uložena i truhla, do které byly ukládány významné listiny a městská privilegia. Po postavení radnice někdy před 1390 byla truhla uložena tam.

Dědičnými rychtáři v Českých Budějovicích byli Klaricové. Příslušníci této zámožné patricijské rodiny vykonávali rychtářský úřad v Českých Budějovicích 1296—1457, kdy král Ladislav Pohrobek (1440—1457) potvrdil vykoupení rychtářství městem a dovolil Budějovickým, aby si svého rychtáře sami volili. Jako městští úředníci se soudní pravomocí působili rychtáři v Českých Budějovicích až do sklonku 18. století. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

patricijské rodiny 

AUTOR:
PhDr. Vlastimil Kolda

LITERATURA:
  •      JANOUŠEK, Bohumír. Rod Klariců a rychtářský úřad v Českých Budějovicích. In: Jihočeský sborník historický 1965. České Budějovice 1965, roč. 34, s. 1—13.