ZAVŘÍT MENU

hasiči

Dobrovolný, později profesionální sbor, určený především k likvidaci požárů a následků ekologických havárií, vyprošťování z havarovaných vozidel, technické pomoci a záchranným pracím u přírodních pohrom.

První písemný doklad organizované činnosti při likvidaci požárů ve městě pochází z 1747. Jedná se o požární řád, z něhož vyplývá, že město disponovalo hasičským nářadím, velkou, prostřední a třemi malými stříkačkami. Roku 1838 byl vydán nový hasičský řád, který ustanovoval 4 ponocné a 3 hlídače na Černé věži a požárního komisaře pro každou městskou čtvrť i předměstí. Sumarizoval také základní organizační předpisy pro majitele domů a povinnosti obyvatel v případě vypuknutí požáru, určoval systém poplašných signálů a stanovil, kdy a jak má být použito protipožární nářadí. Návrh na zřízení dobrovolného hasičského sboru, podaný 1851, byl zamítnut. Při likvidaci požárů tak vypomáhaly některé spolky, zejm. německý tělocvičný spolek Turnverein (1863).

Od 1866 započalo organizování městského profesionálního Hasičského sboru, který měl mít 30 členů. Dne 18. 10. 1874 se ustavil i místní sbor dobrovolných hasičů, do něhož se přihlásilo 110 členů. V jeho výboru pracovali němečtí a čeští zástupci, i když samotné těleso mělo převážně německý charakter. Velitelem sboru se stal Johann Weinwurm (1839—1896). Členy výboru byli mj. Anton Kirschner, Franz Adalbert Vollgruber (1847—1917) a Hans Kneissl (1842—1895). Dobrovolní hasiči úzce spolupracovali s místním profesionálním sborem, společně užívali nářadí a stříkačky, konali požární služby v divadle a při společenských akcích, pomáhali při povodních a zasahovali nejen ve městě, ale i v okolí. Vedle této činnosti se účastnili i společenského a kulturního dění, pořádali taneční zábavy a plesy a organizovali společné výlety či simulovaná požární cvičení pro veřejnost. V rámci sboru byl zřízen tzv. samaritánský odbor, který v případě potřeby poskytoval postiženým nezbytné ošetření a pomoc.

Po roce 1918 získali ve sboru převahu Češi a od 1922 se českobudějovičtí hasiči připojili pod novým názvem Městský sbor dobrovolných hasičůČeskému svazu hasičstva a stali se členy hasičské župy Bivoj. K dispozici měli parní stříkačku, čtyři ruční kolové stříkačky a novou autostříkačku značky Praga v hodnotě 240 tisíc korun. V tomto období hasiči sdružovali 177 činných a 238 přispívajících členů. Dobrovolný i placený sbor používal společné skladiště a místnosti v domě na rohu Biskupské uliceRadniční ulice a teprve 16. 6. 1929 se hasiči dočkali nové vyhovující budovy zbrojnice v ulici Jaroslava Haška. V Českých Budějovicích pracoval ještě německý hasičský sbor továrny Koh-i-noor HardtmuthMěšťanského pivovaru. V období 1923—1933 proběhly ve městě župní sjezdy hasičů za účasti několika tisíc dobrovolných členů z celých jižních Čech. V roce 1939 došlo k zániku hasičských žup a místo nich se vytvořily hasičské jednoty. V období druhé světové války zabavila německá správa zbrojnici ahasiči se museli přestěhovat do nevhodné místnosti v hostinci U Bílé růže.

Po válce došlo ke konsolidaci místního hasičského sboru, ve kterém pracovalo 170 činných a 350 přispívajících členů. Vznikla Krajská hasičská jednota pod předsednictvím Prokopa Čeňka, sboru byl přidělen objekt v Husově třídě a 1949 bylo zřízeno krajské učiliště požární ochrany, jež se staralo o školení a cvičení hasičů. V průběhu 50. let ztratila místní jednota postupně všechny spolkové místnosti, které zabavil okresní a krajský výbor Československého svazu požární ochrany. K 1964 zastavil dobrovolný hasičský sbor dočasně činnost a oživil ji až o rok později po přidělení místnosti v Husově třídě. Od tohoto období pokračují dobrovolní hasiči v činnosti bez výraznějších zásahů. V roce 1958 byly z místních profesionálních sborů v souladu se zákonem zřízeny veřejné požární útvary a zavedeny okresní a krajské inspekce požární ochrany. Po 1990 přešli českobudějovičtí hasiči pod kompetenci okresního úřadu a přesídlili z ulice Jaroslava Haška do objektu bývalých dělostřeleckých kasáren na Pražské třídě. Od 1994 se používá název Hasičský záchranný sbor. Pracuje v rámci bývalého okresu České Budějovice ještě na stanovištích v Suchém Vrbném, Týně nad Vltavou a Trhových Svinech. S místní policejní správouzáchrannou službou tvoří hasiči tzv. integrovaný záchranný systém

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

spolky a sdružení 

AUTOR:
Mgr. Leoš Nikrmajer

LITERATURA:
  •      NOUZA, Josef. 100 let požárního sboru v Českých Budějovicích. České Budějovice : Místní požární sbor Českého svazu požární ochrany, 1974. 88 s.