ZAVŘÍT MENU

architektura 2. poloviny 20. století a počátku 21. století

Vývoj stavitelského umění během poloviny století po druhé světové válce.

Zpočátku byl výrazně ovlivněn politickými poměry, teprve od 60. let se začaly projevovat vzory světové architektury, omezované však ekonomickými a materiálovými možnostmi. Počáteční léta byla podřízena poválečné rekonstrukci s ideologizovaným budovatelským elánem, ve formách tradujících modernismus První republiky. Z té doby se dochovala např. hlavní budova Jihočeských mlékáren (1948) na Rudolfovské třídě od Stanislava Tobka (* 1907). Padesátá léta pak byla charakteristická historismem těžkopádných dekorativních forem nadnesené socialistické monumentality. Do tohoto období patří: Dům sportu na nároží Lannovy třídyJeronýmovy ulice (patrně nejlepší stavba té doby), projektovaný 1954 Miroslavem Fenclem (* 1921) a B. Böhmem, dále škola v Nerudově ulici z 1957 podle návrhu Lumíra Švece (* 1921) a Ludvíka Sýkory a obytný soubor s vybaveností mezi Nádražní třídouLipenskou ulicí z 1953 od J. Škardy. Příjemné měřítko má obytný dům s obchody, členěný obloukovými vstupy, v Čéčově ulici z 1954 podle návrhu M. Fencla. Ryze utilitární jsou obytné soubory v ulicích Komenského, Generála Svobody, Čechově, PolníOtakarově. Socialistický realismus jako oficiální styl trval jen asi 5 let. Jeho monumentální klasicizující tendence se projevily zvláště v soutěži na uspořádání Senovážného náměstí, které souviselo s novým Krumlovským mostem přes Malši z 1954 (na němž výtvarně spolupracoval L. Sýkora) a který umožnil obchvat historického jádra mezi severem a jihem města ulicí Na Sadech. Budova Katastrálního úřadu na Lidické třídě č. 11, dílo L. Sýkory z 1957—1959, je jednou z posledních staveb socialistického realismu.
Roku 1964 došlo k uzavření jižní fronty Senovážného náměstí Domem kultury ROH (Dům kultury Metropol) od Zdeňka Staška (1927—2013), O. Kubíka Františka Šulce (1908—1979).

Šedesátá léta byla významná otevřeným návratem k předválečné tradici. Takovým byly např. železobetonové tribuny zimního stadionu s detailem síťových žeber oblých nároží ještě z 1959. Roku 1962 vznikla administrativní budova Pozemních staveb architekta O. Kubíka s monumentálním kamenným průčelím konkávního tvaru do Žižkovy třídy. Na křižovatce Staroměstské ulicePražské třídy byl postaven 1959—1964 podle projektu B. Böhma, J. Škardy a Bohumila Jarolíma (* 1927) tzv. Koldům, inspirovaný předválečnými tendencemi kolektivního bydlení s hotelovým stravováním a službami, doplněný biografem, které v té době oživila podobná stavba v Litvínově. Proti Mariánskému náměstí vystupuje zde nárožní desetipodlažní dominanta na betonových pilířích, připomínající soudobé Le Corbusierovy Unite’s, se dvěma sedmipodlažními křídly pavlačových bytů. Byl to zároveň první panelový dům s příčným systémem nosných stěn. Dalším kolektivním domem byl tzv. Experiment, postavený 1964 podle návrhu J. Bendy na rohu Mánesovy uliceLidické třídy č. 5 a č. 7, který byl jako typový stavěn i v jiných městech. Na asanaci Lidické třídy vznikly v 60. letech obytné soubory panelových domů technicky čistého výrazu s prosklenou stěnou schodiště: obytný soubor Modrá hvězda z 1965 od J. Bendy, dále soubor mezi náměstím Jiřího z Poděbradulicí L. M. Pařízka z 1964 od B. Böhma a od téhož autora skupina domů mezi Nádražní třídou a ulicí Jindřicha Plachty. Ve Čtyřech Dvorech byly 1963—1965 postaveny vysokoškolské koleje podle J. Bendy, na Lidické třídě vznikla 1964 kavárna Regina s bufetem od B. Böhma a v Krumlovských alejích 1971 drobná, ale skladebně výrazná přístavba planetária k hvězdárně, práce L. Sýkory. Architektonicky významné je řešení Stavoprojektu (stávající Finanční úřad), budovy deskové formy, obložené prosklenými závěsnými panely, postavené 1964—1969ulici F. A. Gerstnera č. 1, dílo A. Hlouška a L. Konopky,plavecký stadion1965—1971 s působivou střechou ve tvaru hyperbolického paraboloidu podle B. Böhma, inspirovaný pravděpodobně Stubbinsovou Kongresshalle v Berlíně.

Pro 70. léta je charakteristická kostka zootechnických disciplín Vysoké školy zemědělské ve Čtyřech Dvorech z 1972 od L. Konopky a A. Hlouška a nová městská dominanta Poliklinika jih z 1978 od Stanislava Víta (* 1926). Škola v Kubatově ulici s reliéfy L. Konopky a centrum vybavenosti Družba, soubor 3 budov nákupního střediska, služeb a kulturního střediska (poslední nebylo realizováno), s podzemním zásobováním a ocelovým krytým chodníkem podél Pražské třídy s drobnými prodejnami, byly postaveny 1975 podle projektů L. Konopky a A. Hlouška. Přestavba secesní restaurace U Volbrechtů (1975) na Dům politické výchovy (dnes Jihočeská univerzita) byla realizována podle návrhu L. Sýkory a Bohdana Sovy (* 1942). Muzeum dělnického revolučního hnutí z 1975, záměrně koncipované jako všeobecné kulturní zařízení (dnes Jihočeská vědecká knihovna), je prací kolektivu Jana Maláta (*1928). Oblé cihelné tvary telekomunikační budovy na Pražské třídě vznikly 1975 jako dílo Jiří Koutského (* 1944) a Jana Kozla (* 1940). Obchodní dům Prior na Lannově třídě z 1976—1979 navrhl Antonín Běhal. Nekonvenčně volně a prostorně pojali J. Benda a B. Čepek návrh krematoria z 1964, postaveného 1979. Do historického jádra byla po demolici lázní při Mlýnské stoce postavena při vyústění Kanovnické ulice podle J. Škardy z 1979 Krajská politická škola, stávající sídlo Konzervatoře. Skupina objektů Krajského výboru Komunistické strany Československa, po roce 1989 budova státních úřadů a českobudějovického magistrátu, v Mánesově ulici č. 3 byla realizována 1979 podle projektu O. Kubíka. V té době se také rozvíjela skupinová výstavba rodinných domů: atriové domy u Voříškova dvora, řadové domy v Rožnově a na Dobré Vodě.

Následující 80. léta jsou reprezentována hotelem Gomel, další městskou dominantou vysokou 62 m, z let 1978—1982 od J. Škardy, J. Bendy a L. Erbana, dnes přestavěný jako hotel Clarion. Dále je to komplex budov Jihočeského biologického centra Československé akademie věd1975—1985 od A. Hlouška a Vladimíra Zdvihala (* 1949) a objekt pošty při centru vybavenosti Družba z 1982 podle návrhu L. Konopky. Z 1985 pochází cihelná všesportovní hala na Dlouhé louce, dílo J. Škardy a Jiřího Týry (* 1922).

Koncem 80. let se projevil odpor k strohému modernismu, který se zvláště v domácích podmínkách panelové technologie a úsporných opatření projevil jako zaostalý. Snaha po změkčení forem, výraznější členitosti, působivém detailu, návrat k lidskému měřítku a příklad postmodernismu vedly k obnově účinných klasických prvků: štítu, oblouku, členění oken, symetrii průčelí, vertikalitě, šikmým střechám apod., a to nikoli napodobením, ale moderní citací. Jednou z prvních realizací byla přístavba šaten učiliště v Žižkově třídě z 1986 podle projektu Michaela Fidry (* 1957).

Devadesátá léta bezprostředně po politickém a ekonomickém převratu byla ve znamení narůstajících investorských aktivit a nových technologických i materiálových možností, které se projevily architektonickou invencí. Ještě 1989—1990 vznikla budova autobusového nádraží od L. Erbana (zbořena 2005) a budova PragoprojektuČechově ulici z 1990, navržená Petrem Keilem (* 1943). Téhož roku byla dokončena dostavba a rekonstrukce Jihočeského divadla v ulici Dr. Stejskala č. 19 od Zdeňka Vávry (1927—2000) a kolektivu. Fádnost sídliště Vltava oživilo u mostu přes řeku Fitness centrum Pouzar z 1991 kombinací segmentové a pultové střechy, dílo J. Stříteckého a M. Krupauera. Denní stacionář Arpida U Hvízdala z 1993 je dílem Vlada Miluniče (* 1941) a Jana Línka (* 1948) a letní plovárna na Sokolském ostrově 1993 byla realizována podle návrhu L. Konopky. Bytový dům na rohu ulice Fráni ŠrámkaKostelní ulice z 1993 je dílem J. Stříteckého, z téhož roku pochází i kostka pavilonu kavárny s obchodem a veřejnými záchody při ústí Kanovnické ulice do ulice Na Sadech od Zdeňka Urbance (* 1953). Podle návrhu Igora Čepka (1932—1992) vznikl 1995 bezbariérový integrovaný bytový dům v Pekárenské ulici. Hotel Máj z 1993 je prací B. Sovy a Petra Fialy (* 1959). Lannovu třídu oživil vysoký řád průčelí administrativní budovy Jihočeské energetiky z 1993, práce L. Erbana, a Rudolfovskou třídu akcentuje vysoká cihlová budova Státního okresního archivu z 1996 od Karla Zusky (* 1954). Kontrast staré fasády s hladkou dokonalostí skla a technickým detailem představuje modernizace nárožního domu z 1994 na rohu Lannovy třídy a Jeronýmovy ulice pro Českou spořitelnu podle návrhu Dagmar Polcarové (* 1961) a L. Erbana, podobně jako obchodní středisko v ulici Karla IV. z 1997 od Z. Urbance. Autorem přístavby České národní banky Na Sadech 1995—1997 je Jiří Skalický (* 1953). Aranžovaný protiklad starého s novým použili při dostavbě České spořitelny na rohu Pražské třídy a Čéčovy ulice z 1993 D. Polcarová a L. Erban. Protihlukový koridor podél Mánesovy ulice a na mostě Kosmonautů z 1997 je od Jiřího Brůhy (* 1959). Ještě výraznějším kontrastem v prostředí působí rekonstrukce a dostavba Československé obchodní banky z 1995 na Lannově třídě z Atelieru 8000 J. Stříteckého a M. Krupauera, vysoce technicistní stavba působivé konstrukční skladby a interiéru. Prostý uzavřený hranol skladů Jihočeské vědecké knihovny Na Sadech z 1993 od J. Stříteckého vnáší do prostoru hlavní třídy velkoměstské měřítko. Nárožní budova České pojišťovny při ústí Pražské třídy do Mariánského náměstí z 1995 od D. Polcarové, J. Brůhy a L. Erbana, tvoří protipól asi o 30 let staršího Koldomu. Manželé Dvořákovi, Naděžda (*1939) a Antonín (*1935), navrhli přístavbu a rekonstrukci v jižní části Domu kultury Metropol včetně interiérů (1989), dále rekonstrukci a přestavbu pavilonů gynekologie (1993) a patologie (1995) v nemocnici. Zajímavá je cylindrická administrativní budova Vodních staveb Bohemia na Okružní ulici (1996) podle projektu Ladislava Nováčka (* 1967). Podobnou formu oblého nároží má budova Jihočeské plynárenské ve Vrbenské ulici z 1994 od Jiřího Myslivečka (* 1962), který projektoval i přestavbu kavárny Regina (1994) jako kultivovaně působící kostku ze skla a kamene pro Českou spořitelnu na Lidické třídě. Na nároží Pražské třídy a ulice Karoliny Světlé 1995 vzniklo nové obchodně ekonomické centrum Budějovického Budvaru, rozměrná budova ze zaobleného modrého skla (2003 doplněná o křídlo návštěvnického centra) od Pavla Hraby (* 1954) a Ateliéru EIS. Na Pražské č. 99 byl postaven 1994 drobný, ale výrazný bytový dům s obchody, se symetricky komponovaným průčelím podle návrhu Martina Malce (* 1963), který pak na Rudolfovské třídě navrhl rekonstrukci a přestavbu administrativní budovy Jihočeských mlékáren (1995) a řešení interiérů vestibulu a sálů Domu kultury Metropol (1996). Na Senovážném náměstí čp. 1616 vedle Metropolu vznikla 1996 budova lékárny s ordinacemi lékařů podle návrhu Darka Dupala (* 1964). Bohatě členitá je budova EGE z 1998 od P. Hraby v Novohradské třídě č. 34. Cihlová budova firmy Okno – technik vznikla 1999 na nároží Novohradské a Alšovy ulice podle návrhu Josefa Vrany (* 1939)

Na počátku 21. století byla realizována citlivá, ale osobitá přestavba a dostavba radnice z 2000 od Zdeňka Jirana (* 1959) a Michala Kohouta (* 1964) a rekonstrukce s dostavbou Krajského úřaduulici U Zimního stadionu č. 2 z 2001 od K. Zusky z Ateliérů A1. Lámaně oválná forma Domu s pečovatelskou službou StaroměstskáNerudově ulici z 2001 je od Petra Bouřila (* 1964) a kolektivu. Rekonstrukce a dostavba zimního stadionu, hliníková technicistní stavba s monumentálním vstupem z 2002 je od Atelieru EIS od Hynka Fetterle a P. Hraby. Budova pojišťovny UNIQUA v ulici Fráni Šrámka, založená na průniku proskleného s kamenným blokem, z 2003 je od Martina Kouby (* 1976) a Petra Prokopa (* 1966). Na Mlýnské stoce č. 9a byl postaven 2003 obytný dům s prodejnou jako kostka zakončená trojúhelnými štíty podle návrhu architektů A. Malce, Antonína Malce (* 1967) a Martina Malce (* 1963). Rozsáhlý, technicistně pojatý nový vstupní areál nemocnice – horního areálu z 2003 je prací A + U design. Strohý, šedivý, ale důmyslně členěný kubus s heraklitovým obkladem Studia a tiskárny Jaroslava Karmáškaulici Karla Weisse č. 9 z 2003 navrhl Ivan Kroupa (* 1960). Provozně a urbanisticky pozoruhodná je přestavba bývalých vojenských pekáren na obchodně společenské centrum IGY s patrovým parkovištěm na nároží Pražské třídy a Pekárenské ulice z 2004 od Ateliéru 8000. Jde o polyfunkční objekt volného času, jakési klimatizované město v malém, akcentované do Pražské třídy červeným, firemními logy za noci zářícím kubusem. Z roku 2005 je obchodní středisko firmy Sika na Strakonické třídě čp. 2646 podle návrhu Z. Urbance, odsazovaný kubus s šedočerveným kamenným obkladem, gradující předsazenými terasami, nad kterým se vznáší zdaleka viditelné prohnuté ocelové křídlo střechy.

Ve městě vznikla v posledním období řada konstrukčně pozoruhodných mostů. Nový most přes Vltavu z 1984 byl proveden letmou montáží předpínaných železobetonových segmentů systému Freyssinet International od Pavla Cieslara (* 1942). Následovala zavěšená železobetonová lávka pro pěší přes Vltavu z 1989 mezi Pražským předměstímsídlištěm Vltava. Ocelová visutá konstrukce Dlouhého mostu je z 1998 podle architektonického návrhu Romana Kouckého (* 1959), který také navrhl mostek od Resslovy ulice na Sokolský ostrov z 1999. Po povodních 2002 byl postaven tzv. Modrý most přes Malši mezi ulicemi Matice školské a Marie Vydrové. Konečně 2002 došlo k propojení historického jádra přes Sokolský ostrov na Dlouhou louku, a to dřevěným vyklenutým mostkem od Solní branky a visutou lávkou přes Vltavu osovanou na radniční věž, jejíž panelový chodník spočívá konstrukčně přímo na nosných kabelech podle návrhu B. Sovy z Atelierů A1. Další zavěšená pěší lávka je v prodloužení ulice E. Pittera od Atelieru 8000 z roku 2004. Soudobou tendenci situování hypermarketů na dopravně přístupných okrajích měst doprovází hangárový vzhled uzavřených bloků, který poruší jen někdy architektura vstupu jako u firmy Roller na Strakonické třídě z 1996 od Atelieru 8000 nebo u haly Globus z 2003.

Z realizací 2005 lze uvést prosklené vstupní průčelí Českého rozhlasuulici U Tří lvů č. 1 od L. Erbana, v Jeronýmově ulici č. 19, na místě bývalého Malého divadla byla postavena obchodně administrativní budova s červeným keramickým obkladem ve střízlivém pásovém rastru a s vysokým řádem otvorů nad přízemím respektující měřítko okolí od P. Hraby a Filipa Kadrmase (* 1970). Dopravně obchodní centrum Mercury podle návrhu Atelieru 8000, je podobně jako u obchodně společenského centra IGY polyfunkční, což je předpoklad, aby se stalo jedním z živých míst soustředění obyvatel města. Rozsáhlý čtyřpodlažní objekt obsahuje: v přízemí a v I. patře nákupní centrum a služby, na střeše je autobusové nádraží a další dvě podlaží technická se správní budovou ČSAD Jihotrans. Jednou z posledních veřejných realizací je rozlehlá hala (Multifunkční pavilon T) severního vstupu na Výstaviště České Budějovice od Atelieru 8000 z roku 2011. Ve dvou suterénech je zde 700 parkovacích míst.

Bytová výstavba na sídlištích za posledních 25 let výrazně poklesla. Její forma se z podélných bloků změnila na osamocené objekty zpravidla krychlové formy, které napodobují tzv. viladomy, nájemní domy s otevřenými prostorami lodžií a balkonů v parkovém prostředí. Zde je však prostředí stejně pusté jako vzhled domů. Výjimku tvoří soubor 4 domů kultivovaného výrazu o 4 podlažích krychelného tvaru v ulici U Lesa na sídlišti Máj, bohatě ověšených balkony, se střešní terasou, z 2000 od Naděždy Pálkové (*1956) a K. Zusky. Tamtéž při ulici Antonína Barcala stojí opět čtyřpodlažní seskupení terasových bytů podkovovitého tvaru s garážemi ve sníženém přízemí z 1998, který pro firmu Tex-Color navrhl Ladislav Opletal (* 1946). 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

tělovýchovná zařízení    |   urbanistický vývoj    |   územní plány 

AUTOR:
akad. arch. Vojtěch Storm

LITERATURA:
  •      ŠTORM, Vojtěch. Nález části epitafu Šimona Plachého z Třebnice. In: Výběr z prací  Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1978, roč. 15, č. 2., s. 171.

  •      Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách. [Hluboká nad Vltavou]: Alšova jihočeská galerie, 1980. 278 s., [26] s. obr. příl.