ZAVŘÍT MENU

zdravotní péče

Systém zdravotních a sociálně ekonomických aktivit, uskutečňovaných v zájmu zdraví obyvatelstva.

Ve středověkých Českých Budějovicích nebyla zdravotní péče organizována. Drobné lékařské zákroky prováděli lazebníci, ranhojiči bradýři; zřejmě z bradýřů se postupně vydělili chirurgové. Přítomnost kvalifikovaných lékařů lze předpokládat od konce 14. století. Začátkem 16. století zde existovala nejstarší doložená lékárna a v téže době zřídila městská rada funkci městského fyzika (lékaře), který dohlížel na zdravotní stav obyvatel a dodržování hygieny ve městě. Funkci směla vykonávat pouze osoba univerzitně vzdělaná. Specifické poslání měly porodní báby (jedna již v 17. století placená obcí, ostatní soukromé). Menší chirurgické zákroky prováděl rovněž městský kat. Kromě toho působil v Českých Budějovicích od počátku 14. století špitál s kostelem svatého Václava, zrušený 1786.

Zkvalitnění zdravotní péče nastalo v průběhu 19. století, počet městských fyziků se rozšířil na dva, 1827—1829 byla postavena první nemocnice a po polovině 19. století začaly vznikat soukromé lékařské ordinace a sanatoria. Mezi soukromými lékaři stoupal počet specialistů. Roku 1870 byla zřízena funkce okresního lékaře, který měl dohled nad zdravotní péčí na okresní úrovni. Zdravotní péči placenou obcí řídil od 1883 městský fyzikus za pomoci dvou městských lékařů (od 1902 tří). Jeden z nich vykonával navíc zdravotní prohlídky prostitutek a měl zdravotní dohled v divadle. Kolem 1900 působilo v Českých Budějovicích celkem 25—35 lékařů a 20—30 porodních bab (2 z nich placené městem). Stoupal počet lékařů honorovaných nemocenskými pojišťovnami; nejvíce klientů měla Okresní nemocenská pojišťovna, německá nemocenská a pohřební pokladna Selbsthilfe a česká Svépomoc, kromě toho vzniklo i několik závodních pojišťoven. Roku 1914 byla otevřena nově postavená nemocnice, zřízená městem a okresem.

Ke změnám v organizaci zdravotní péče došlo 1920; veřejnou zdravotní správu převzal stát, který v nejnižší instanci platil okresní i obvodní lékaře. Byly zakládány další nemocenské pojišťovny (např. 1922 úřednická pokladna), některé z nich si zřizovaly vlastní ambulatoria (Okresní nemocenská pojišťovna). Při městském úřadě působil městský zdravotní úřad, který měl na starosti záležitosti zdravotnictví a hygieny na obecní úrovni. Počet městských obvodních lékařů se zvýšil na 4 a České Budějovice byly rozděleny na 4 zdravotní obvody, od 14. 3. 1940 na 5 zdravotních okrsků. Vykonávání zdravotní péče a dohled nad dodržováním hygieny ve školách měli na starosti školní lékaři společně se školními zdravotními komisemi. Lékařské prohlídky a očkování školní mládeže prováděla Okresní péče o mládež, která zřídila dětskou zdravotní poradnu Našim dětem a poradnu pro těhotné ženy. Významný podíl na prevenci a léčení tuberkulózy měla Masarykova liga proti tuberkulose. V rámci Ústavu pro sociální zdravotnickou péči byla 1922 otevřena poradna pro nemocné tuberkulózou, kterou od 1942 provozoval odbor Ligy proti tuberkulose.

Po druhé světové válce proběhly zásadní změny v organizaci zdravotní péče. Roku 1945 byla sloučena Zemědělská nemocenská pojišťovna Okresní nemocenskou pojišťovnou. Připojením Nemocenské pojišťovny soukromých zaměstnanců a zřízenců vznikla roku 1948 Okresní národní pojišťovna. Po roce 1948 došlo k postupnému rušení soukromých lékařských ordinací a sanatorií, z nichž byla zřízena ambulatoria, zdravotní nebo závodní zdravotní střediska. Z dosavadní Okresní péče o mládež se 1948 stala Komise péče o mládež při Okresním národním výboru v Českých Budějovicích. Pro výchovu zdravotnického personálu vznikla v Českých Budějovicích 1949 zdravotnická škola. Od 1. 1. 1952 došlo ke sjednocení zdravotnictví: Krajský národní výbor v Českých Budějovicích zřídil Krajský ústav národního zdraví, který měl lůžkovou i ambulantní část. Patřila pod něj nemocnice a Krajská poliklinika, sídlící v někdejším sanatoriu Jindřicha Říhy (*1874) v ulici U Tří lvů č. 4. Na okresní úrovni vznikl Okresní ústav národního zdraví pouze s ambulantní částí. Současně zanikla Okresní nemocenská pojišťovna, neboť zdravotní péče byla nadále hrazena státem. Od 1953 se postupně zvyšoval počet zdravotních obvodů ve městě, byla zřizována závodní střediska závodní lékařské ordinace při velkých podnicích. Okresní ústav národního zdraví sídlil nejprve v budově Na Sadech č. 25, ale 1954 získal objekt bývalé Okresní národní pojišťovny (ulice Na Sadech č. 23) a 1955—1957 v něm vybudoval polikliniku (stávající Poliklinika sever). Od 1. 10. 1958 připadla pod Krajský ústav národního zdraví Krajská hygienická stanice, Dětská psychiatrická léčebna v Opařanech, Krajská zdravotní škola Krajská správa lékáren (později také Plicní léčebna Hrudkov a další zdravotnické školy v Jihočeském kraji). V období 1970—1978 byla v ulici Matice školské č. 17 postavena Poliklinika jih s 93 odbornými pracovišti. Došlo k otevření několika nových zdravotních středisek: 1974 na Pražské třídě č. 71, koncem 70. let na sídlišti Šumava (ulice Karla Šafáře č. 64), 1981 na sídlišti Vltava (ulice Františka Ondříčka č. 2) a 1987 na sídlišti Máj (ulice Dr. Bureše č. 9.) Zatímco 1960 při průměrném počtu 123 lékařských míst připadalo na 1 obvodního lékaře 4 770 obyvatel a na 1 lůžko v nemocnici 1 228 obyvatel, k 1987 při průměrném počtu 326 lékařských míst připadlo na 1 lékaře 2 045 a na 1 lůžko 1 696 obyvatel.

Po roce 1989 byl obnoven systém zdravotních pojišťoven a Zákon č. 160/92 Sb. o nestátních zdravotnických zařízeních umožnil od 2. pololetí 1992 zakládání privátních zdravotnických zařízení. Většina lékařských ordinací a obě polikliniky byly privatizovány. K 31. 12. 1991 zanikl Krajský ústav národního zdraví i Okresní ústav národního zdraví. Budovu krajské polikliniky v ulici U Tří lvů č. 4 užívala ještě krátce nemocnice, ale následně byla také privatizována. Velký význam pro rozvoj zdravotní péče mělo založení Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Největším poskytovatelem ústavní zdravotní péče v Českých Budějovicích zůstala Nemocnice České Budějovice, od 2004 akciová společnost jediného akcionáře – Jihočeského kraje. Síť zařízení ambulantní péče tvoří lékaři primární péče (praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a dorost, stomatologové a gynekologové), ambulantní specialisté a ostatní zařízení včetně zdravotnické záchranné služby. Státní Zdravotní ústav se sídlem v Českých Budějovicích byl zřízen k 1. 1. 2003 na adrese L. B. Schneidera č. 32. Počet zastoupení zdravotních pojišťoven ve městě se postupně ustálil a k 2005 jich zde působilo celkem pět. 

AUTOR:
PhDr. Daniel Kovář

LITERATURA:
  •      ČAPEK, František Josef. O zdravotní službě v Českých Budějovicích v létech 1637—1641. In: Výběr z prací  Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1987, roč. 24, č. 1., s. 27—30.

  •      Státní okresní archiv České Budějovice, fond Archiv města České Budějovice.