ZAVŘÍT MENU

Beseda českobudějovická

Český kulturně osvětový a politický spolek, jehož základní úkol spočíval v politickém, kulturním i hospodářském povznesení českého obyvatelstva ve městě.

Dne 8. 9. 1862 se utvořil prozatímní výbor Besedy českobudějovická a byly vypracovány její stanovy. Na první valné hromadě 31. 12. 1862 byl zvolen předsedou spolku V. Grünwald a místopředsedou Karel Kryl. Beseda českobudějovická se na počátku své činnosti angažovala při organizování volební kampaně do obecního výboru (1865), pro založení Záložny českobudějovické (1864) a prosazení českého nižšího gymnázia Obchodní a živnostenské komory. Z její iniciativy vznikl 1864 první český list Budivoj. V tomtéž roce připravila slavnostní uvítání Františku Ladislavu Riegrovi (1818—1903), jenž sem zavítal na návštěvu, a organizačně zajišťovala průmyslovou výstavu, kterou zde uspořádal profesor Alois Studnička (1842—1927) z Prahy. Vypracovala také všestranný kulturně osvětový program, na jehož základě byl postupně založen spolkový ochotnický soubor, zpěvácký a dramatický odbor a vybudována besední knihovna s čítárnou. Za spolkové prostory zpočátku sloužily pronajaté místnosti na městské střelnici. V roce 1868 v ulici Na Sadech byla zahájena výstavba besední budovy, slavnostně otevřené 16. 1. 1870 za účasti jihočeských vlasteneckých spolků i zástupců německého kulturního života.

Beseda českobudějovická určovala dlouhou dobu charakter života místní české společnosti. Prosazovala české kandidáty do místních samosprávních orgánů, do zemského sněmu i říšské rady, na předvolebních schůzích utužovala národně politické povědomí, podílela se na zajišťování významných slavností jako vysvěcení kostela svatého Václava (28. 9. 1870), uvítání císaře Františka Josefa I. (1830 – 1916) na jeho cestě do Prahy (7. 9. 1874), 300. výročí založení sboru městských ostrostřelců (3. 8. 1878) či odhalení pomníku A. Lanny (24. 5. 1879) a podporovala vznik nových českých spolků a sdružení.

Roku 1863 měla Beseda českobudějovická 224 členů a do 1885 stoupl jejich počet asi na 450. Mezi čestnými členy byl F. Palacký, do jejích řad vstoupila také část zdejší honorace jako František kníže Lobkowicz (1835—1908). Ve funkci předsedy se po odchodu V. Grünwalda (19. 10. 1883) vystřídali další představitelé českého společenského života jako A. Zátka, František Dlouhý (1852—1925), Ferdinand Vydra (1874—1939) či Vlastislav Zátka (1887—1962).

Po první světové válce pokračovala Beseda českobudějovická především v kulturně společenské a podpůrné činnosti, zatímco politické aktivity přebraly nové instituce a organizace. Také členská základna se od počátku 20. století postupně zužovala. Nejvýznamnějším počinem byla účast na výstavbě a odhalení pomníku J. V. Jirsíka (1926). V období 1939—1945 byly aktivity Besedy českobudějovické omezeny a její činnost se téměř zastavila. Po druhé světové válce se znovu zapojila do společenského dění, ale asi na počátku 50. let byla rozpuštěna. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Češi a Němci    |   politické poměry 

AUTOR:
Mgr. Leoš Nikrmajer

LITERATURA:
  •      STRNAD, Rudolf. 75 let Českobudějovické Besedy 1862-1937. České Budějovice: Nákladem vlastním, 1937. 33 s

  •      ZEITHAMMER, Leopold M. České Budějovice a okolí: přírodní, národohospodářské, kulturní a národnostní poměry, dějiny jakož i staré stavitelské a jiné památky. České Budějovice: Leopold M. Zeithammer, 1904. xviii, 274 s., [6] s. obr. příl.

    [s. 112—151.]
  •      Státní oblastní archiv Třeboň, fond Policejní ředitelství České Budějovice.