ZAVŘÍT MENU

Panna Maria Budějovická

Gotický deskový obraz Panny Marie, umístěný v kostele Obětování Panny Marie při dominikánském konventu.

Panna Maria klasová  |  Panna Maria s klasy

Podle tradice přinesl mariánský obraz do města 1410 měšťan a kupec Václav ze své cesty do Itálie. Na základě restaurátorského průzkumu prováděného v roce 1994 je však nutno posunout dataci obrazu do poloviny 15. století.

Obraz je rozdělen na 2 části. V horní je zobrazena Panna Maria jako mladá dívka s rozpuštěnými vlasy, oblečená do modrého pláště posetého klasy. Na krku jí spočívá široký límec či náhrdelník v podobě slunce. Ve spodní části obrazu je nápis hovořící o zázracích Milostné Panny. Po přenesení do dominikánského kostela byl obraz zavěšen údajně na 5. pilíři severní boční lodi, podobně jako jeho obrazová předloha v Miláně, a chráněn kovovou mříží. Již tehdy jej provázela pověst o zázračné ochranné moci, 1418 udělil pražský světící biskup Jan čtyřicetidenní odpustky těm, kdo se před milostným obrazem pomodlí sedm Zdrávasů. Od 1451 se dominikánský převor nechával dokonce titulovat převor kláštera U Zázračného obrazu. Kult vrcholil v období třicetileté války, kdy se Budějovičtí na klasovou Pannu Marii obraceli jako na ochranitelku města před vojenskými vpády (při obléhání města Švédy se měla Panna Maria zjevit obráncům) a symbol vítězící katolické víry. Podle pozdějších údajů byly kolem obrazu zavěšovány četné votivní dary. Velký ctitel budějovické divotvůrkyně B. de Marradas nechal pro obraz 1634 přestavět gotickou svatomarkétskou kapli po severní straně chóru a pořídil pro něj nový stříbrný oltář. V kapli, nově zasvěcené Milostné Panně Marii, měl být 1638 údajně pohřben. O velké oblibě obrazu svědčí procesí, která k němu přicházela o svatodušních svátcích od Písku a na svátek Navštívení Panny Marie z Jihlavy. Roku 1785 nechali piaristé obraz přenést na hlavní oltář.

Roku 1994 byl originál sejmut z oltáře a později odborně restaurován; současně byla zhotovena i kopie obrazu, 1999 umístěná na hlavním oltáři kostela Obětování Panny Marie.

Teologické vysvětlení motivu Panny Marie klasové lze nalézt v Písni Písní (7,3): Tvé břicho je stoh pšeničný obrostlý liliemi. Řada středověkých autorů přirovnávala Pannu Marii k úrodnému poli porostlému klasy. Motiv má i své historické odůvodnění. Kateřina, manželka vévody Giovanni Galleaza Viscontiho, věnovala jako výraz díků za narození syna mariánské soše z 1387, vystavené v milánském dómu, svůj šat posetý klasy. Socha byla zničena při zřícení věže a 1465 ji nahradil obraz. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

desková malba    |   poutě a procesí    |   zázraky 

AUTOR:
prof. PhDr. Ing. Jan Royt PhD

LITERATURA:
  •      FIALOVÁ, P. Klasová Panna Maria z poutního místa Mláka v komplexním kulturním pohledu. Praha, 1992. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta.

  •      FRANZ, Franz Xaver. Budějovická Panna Maria : dějiny Marianského kostela a jeho milostného obrazu s přídavkem obvyklých modliteb. České Budějovice : Nákladem vlastním, 1905. 208 s.

  •      KLETZL, Otto. Studien zur böhmischen Buchmalerei. Marburger Jahrbuch für Kunstwissenschaft. 1933, 7, s. 1-76.

    [s. 1—76.]
  •      MATĚJČEK, Antonín. Česká malba gotická: deskové malířství 1350-1450. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Melantrich, 1950. 200 s., 279 obr. příl.

  •      ZIKA, Jan. Panna Maria Budějovická: nástin dějin a popis starobylého chrámu a milostného obrazu. V Českých Budějovicích: Kolej redemptoristů, 1932. 109 s.

  •      SCHICHELLIUS, Michael. Puteus aqvarum viventium, cantic: 4. cap. oder Ein Brun[n] deß Lebendigen Waffers: das ist, die Mirackel, vrsprung vnd Gnaden, so Gott der Allmächtige von dritthalb hundert vnd mehr Jahren tasset entspringen, durch den Lebendigen Brunn, nemblich durch die Verdtenst der Allerseeligsten vnd Großmächtigsten Jungfrawen Gottes vnd der Menschen Mutter Mariae: bey denen Predigern in der König. befreyten Bergstatt Böhm. Budweiß, jetzt dem offentlichenliecht gegeben. Gedruckt zu Prag: bey Vrban Balthasarn Goliasch, 1665. [16], 320, [16] s., [7] obr. příl.

  •      Erneuerter alter Gnaden-Brunn Oder Das Wunderbare Gnaden-Bild Der allerseeligsten im Tempel zu Jerusalem geopferten Jungfrauen Mariae Welches In der Prediger-Ordens-Kirchen, der Königlichen Befreyten Berg-Stadt Böhmisch-Budweiß, schon in das vierdte Jahr-Handert, andächtig verehrt wird, und mit Wunder-Zeichen leuchter. Aud ein Neues, durch Beschreibung dessen Ursprungs, Verehrung, und erhaltener Gnaden, der Verehrung andächtiger Christglaubigen vorgetragen. Von einem deren mindesten Dienern Mariae, und Verehrern dieses Gnaden-Bilds, aus dem Heiligen Prediger-Orden. Gedruckt zu Prag: bey Franz Gerzabek, neben der Eiserner Thür, 1767. [16], 352 s.