ZAVŘÍT MENU

Ondřejův Ondřej

českobudějovický farář

* po 1420, České Budějovice
† 1470, Pasov

Syn měšťana přistěhovalého z Rožnova. V roce 1441 vstoupil na univerzitu ve Vídni, 1443 přešel jako bakalář k dalšímu studiu do Prahy. Když zemřel farář Mikuláš Scheybl († 1444), představitelé města se rozhodli přijmout klerika O. Ondřejův i bez předchozí pastorační průpravy za jeho nástupce. Prezentace rozpoutala několikaletý a hranice Čech přesahující zápas o českobudějovickou faru, do něhož zasahovali papež Evžen IV. (asi 1383—1447) i protipapež Felix V. (1383—1451). Proti několika konkurentům se O. Ondřejův dokázal prosadit a udržet v úřadě. Roku 1460 dosáhl potvrzení všech privilegií udělených v minulosti farnímu kostelu. Osobně se sblížil s Jiřím z Poděbrad (1420—1471) za jeho pobytu ve městě (1462) a to vedlo k jeho podpoře královy politiky. Snad farářova osobní známost s papežem Piem II. (1405—1464) rozhodla o tom, aby se v čele poselstva do Říma pokusil o urovnání napjatých vztahů. České návrhy papež nepřijal, ale O. Ondřejův před rozloučením jmenoval svým kaplanem. V dalších sporech s kurií zastával O. Ondřejův vůči králi umírněné stanovisko. Až když na jaře 1467 opozice části českobudějovického měšťanstva proti králi Jiřímu pod záminkou zatajení papežské buly přešla ve svržení jeho stoupence O. Puklice ze Vztuh, postavil se i O. Ondřejův proti němu. V následujícím kolísání města mezi králem a církví zažil O. Ondřejův uvalení církevní klatby na město (1468) i vstup Českých Budějovic do katolické jednoty a souhlas města s volbou uherského krále Matyáše Korvína (1443—1490) za českého panovníka (1469).

Krátce poté za pobytu v Pasově v blíže neznámé záležitosti O. Ondřejův zemřel; pochován byl ve svém farním kostele. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

církevní správa    |   válečné události 

AUTOR:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      PLETZER, Karel. Českobudějovický farář Ondřej. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1995, roč. 32, č. 3., s. 156—162.

    [s. 156—162.]