ZAVŘÍT MENU

Stromovka

Plošně největší park Českých Budějovic o výměře 68 ha s charakterem lesoparku či přírodně krajinářského parku.

Byl založen v 50. až 60. letech 20. století převážně v rámci brigádnické svépomoci českobudějovických podniků a občanů na západním břehu Vltavy, jižně od Čtyřech Dvorů. Ještě ve 30. letech 20. století bylo toto území, zvané Dlouhá louka a ležící mezi Dlouhým mostem na severu a starou litvínovickou silnicí na jihu, Vltavou na východě a trasou Zlaté stoky na západě, pokryto komplexem přirozených vlhkých luk. V době druhé světové války byl spojen Dlouhý most s litvínovickou silnicí účelovou vojenskou komunikací. Ta byla později rozšířena a stala se součástí hlavního silničního tahu E 55. Území Dlouhé louky tak bylo rozděleno na dvě části, z nichž pro větší, západní, se vžil název Stromovka a jméno Dlouhá louka je většinou používáno jen pro menší východní část.

Při zakládání parku bylo použito krátkověkých rychle rostoucích dřevin, zejm. topolu kanadského, vrby křehké a náhrobní, břízy bělokoré a olše lepkavé. Dlouhověké cílové dřeviny byly využity jen v omezeném rozsahu. Většina původně založených porostů, u nichž téměř 30 let chyběla údržba, se ocitla na konci 20. století na hranici své životnosti. Od poloviny 80. let byly proto systematicky rekonstruovány a doplňovány novou výsadbou cílových dřevin (dubu, buku, javorů, lípy, borovic a smrku), která zároveň ve větší míře respektuje hlediska ekologická a krajinně estetická. Na přelomu 80. a 90. let byl rybník Bagr poměrně tvrdým technickým způsobem upraven na koupaliště. Od počátku 90. let se začaly kosit dříve zanedbané a rudealizované luční porosty. Stav Stromovky se významně zlepšil. V srpnu 2002 zasáhla park velká povodeň, která způsobila dlouhodobé zamokření některých ploch a proto byla v následujícím roce provedena rekonstrukce páteřní sběrné vodoteče. Ve stromových porostech převládá bříza bělokorá, lípa malolistá, olše lepkavá, zvolna se zvyšuje zastoupení dubu letního, buku lesního, javoru klenu javoru mléče, zatímco topol kanadský bude postupně úplně vymýcen. Z významných vzácnějších dřevin se vyskytují např. buk lesní červenolistý (kultivar Atropurpurea), javor stříbrný, korkovník amurský a liliovník tulipánokvětý. Luční porosty mají na části plochy dosud přirozený charakter. Na středně vlhkých stanovištích se vyvinul typ ovsíkových luk, v nichž převažují trávy lipnice luční, kostřava luční, psárka lučnítrojštět žlutavý, z doprovodných květnatých druhů zde rostou zejm. zvonek rozkladitý, lomikámen zrnatý, chrastavec rolní, pampeliška srstnatákohoutek luční. Typ bezkolencových luk na střídavě vlhkých stanovištích je charakterizován zvýšeným zastoupením totenu lékařského, rdesna hadího kořene a výskytem bukvice lékařské, svízelu severního chrpy luční. V jihozápadní části parku zůstaly zachovány menší plochy mokřadního lučního společenstva s dominantní ostřicí trsnatou, která je v rámci České republiky považována za ohrožený druh. V roce 1993 bylo ve Stromovce orientačním botanickým průzkumem zjištěno celkem 135 bylinných druhů cévnatých rostlin. Zlepšující se stav dřevinných a lučních porostů se odráží i na zvyšujícím se počtu zjištěných hub: 1977: 70 druhů; 1988: 135 druhů; 1993: 223 druhů; 1995: 277 druhů. Stromovka je také územím s bohatou avifaunou. Při průzkumu 1997 bylo v době hnízdění zjištěno přes 60 druhů ptáků, z čehož asi 53 druhů zde i hnízdilo. Nejhojnějšími ptáky v parku jsou především druhy lesní a lesních okrajů, což odráží strukturu vegetace parku. Z těchto druhů je nejpočetněji zastoupena pěnice černohlavá, kos černý, budníček menší, pěnkava obecnásýkora koňadra. Jedinci těchto druhů tvoří asi 40 % celé ptačí populace Stromovky. Vedle těchto běžných druhů zde hnízdí i druhy, které jsou v prostředí městských aglomerací vzácnější nebo se nevyskytují vůbec, např. holub hřivnáč, který zde hnízdil v asi 10 párech, stejně jako drozd kvíčala. Pravidelně zde hnízdí i několik párů chráněné žluvy hajní, jeden pár strakapouda malého, žluna zelená, dlask tlustozobý. Několik vtroušených skupinek jehličnatých stromů poskytuje podmínky pro existenci i nejmenšímu evropskému ptačímu druhu, králíčku ohnivému. Pro existenci nelesních druhů vytvářejí příznivé podmínky zejm. neudržované zamokřené luční porosty v západní části parku. Hojně se zde lze setkat s rákosníkem zpěvným, cvrčilkou říční, vzácněji s cvrčilkou zelenou. Vyskytuje se tu i pár ťuhýka obecného. V křovinách hnízdí vedle pěnice černohlavé i pěnice pokřovní, řidčeji pěnice slavíkovápěnice hnědokřídlá. Z biogeograficky významných druhů na tomto místě hnízdí i několik párů čečetky zimní. Malé neudržované rybníčky v západní části parku umožňují hnízdění i několika párům vodních ptáků. Zjištěno bylo hnízdění kachny divoké, slípky zelenonohé, lysky černé potápky malé. Ptactvo Stromovky není bohaté jen co do počtu hnízdících ptačích druhů, vysoká je i početnost ptactva. Na ploše 68 ha bylo 1997 zjištěno téměř 400 hnízdících párů.

Pro svou krajinně ekologickou a estetickou funkci je park Stromovka registrován jako významný krajinný prvek. Po letech nezájmu a zmenšené údržby byl od konce 20. století využíván jako rekreační oblast pro obyvatele města, zejm. jeho sídlišť. V 90. letech se výrazně zkvalitnila údržba areálu a postupně byl naplňován rekreační program parku. Rekonstruovány byly cesty pro pěší, kolečkové bruslaře a cyklisty, lavičky, hřiště. V letech 1993—1999 zde probíhalo Dřevosochařské sympozium, jehož díla zůstávají v parku a zvyšují jeho estetickou úroveň.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

flóra a vegetace    |   ochrana přírody    |   parky a zahrady    |   ptáci    |   savci 

AUTOR:
Mgr. Josef Albrecht

DALŠÍ AUTOŘI:
RNDr. Petr Bürger

LITERATURA:
  •      MACKOVÁ, Marika. Ptáci parku Stromovka v Českých Budějovicích. České Budějovice, 1997. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta.

  •      PAVLÁTOVÁ, Marie a kol. Zahrady a parky jižních Čech. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2004. 415 s. ISBN 80-902910-6-6. 

    [s. 399]
  •      ALBRECHT, Josef. Botanický průzkum a kategorizace lučních ploch v dosud asanované části Stromovky a návrh na způsob údržby. Rukopis, 1993, dep. ÚM ČB.

  •      BÍCHA, Vratislav. Houby v českobudějovické Stromovce. [Rukopis]. depozitář ÚM ČB. 1994 - 1996.

  •      Kakuška K., 1994: Stromovka (Dlouhá louka, Dlouhé louky) v Českých Budějovicích. Rukopis, dep. ÚM ČB.