ZAVŘÍT MENU

mariánské družiny

Laická náboženská bratrstva (sodality) pěstující úctu k Panně Marii.

Roku 1563 založili jezuité v Římě první studentskou mariánskou družinou, která se stala 1584 mateřskou družinou všech pozdějších mariánských sodalit. Zrušení Tovaryšstva Ježíšova 1773 ukončilo činnost barokních mariánských družin, na něž po 1824 formálně navázaly novodobé mariánské družiny, které působily i v Českých Budějovicích. Novodobé mariánské družiny byly v českých zemích zakládány po 1880, v pol. 30. let 20. století zde působilo přibližně 270 mariánských družin, v nichž bylo zapojeno na 15 000 členů a členek. Nejvíce družin pracovalo v Praze, Brně, Olomouci a v Českých Budějovicích, kde byly mariánské družiny zakládány především řeholními kongregacemi. Do 1918 bylo v Českých Budějovicích ustaveno 8 mariánských družin, sdružujících 716 členů a čekatelů, což bylo v Čechách nejvíce hned po Praze. I v Českých Budějovicích představovaly mariánské družiny účinný prostředek pastorace mezi širokými vrstvami obyvatelstva. Převažovaly zde ženské sodality, méně bylo mužských, nechyběla ani dětská družina. Jednotlivé mariánské družiny se od sebe odlišovaly svým zaměřením: družiny paní a dívek pečovaly o výzdobu kostelů a o bohoslužebná roucha, družiny učitelek se věnovaly školní práci a péči o děti a mládež, studentské mariánské družiny usilovaly o řádnou výchovu mladé katolické inteligence, dětská mariánská družina měla připravit děti k řádnému křesťanskému životu a mužské sodality kladly důraz na pastoraci, pořádání poutí a procesí. Všechny českobudějovické mariánské družiny byly řádně připojeny k Římské družině, opatřeny nezbytnými odpustky a těšily se velké pozornosti a podpoře ze strany místních biskupů a diecézního kléru.

Nejstarší českobudějovická sodalita – mariánská družina mužů a jinochů – byla založena 1901 a na její činnosti (zejm. organizování poutí do Zlaté Koruny, na Těšín, Dobrou Vodu a do Římova) se podíleli petrini redemptoristé. V letech 1910—1918 působila při gymnaziálním kostele svatého Václava mariánská družina studujících; 1924 byla obnovena při koleji redemptoristů, kde pracovala též mariánská družina dívek a dětí. Další mužskou sodalitou ve městě byla mariánská družina bohoslovců, založená 1913 při seminárním kostele svaté Anny. V srpnu 1909 byla ustavena družina učitelek a kandidátek při kapli svatého Josefa v areálu Kongregace Školských sester de Notre Dame. Nejvíce českobudějovických mariánských družin bylo spojeno s Kongregací Sester Nejsvětější Svátosti: nejpočetnější sodalitou byla družina učitelek a kandidátek (založena 1907), v jejímž členském albu bylo do 1939 zapsáno 590 členek (čestným členem družiny se 1911 stal mj. její velký příznivec biskup J. A. Hůlka). Dále zde pracovala mariánská družina paní (1908), panen českých a německých (1908) a školních dívek (1912).

Činnost mariánských družin ve městě nepříznivě ovlivnila nacistická okupace, konečný zánik mariánských družin přinesly až komunistické represe po roce 1948, provázené likvidací církevního školství, diskriminací řeholních společenství i náboženského života v zemi. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

náboženské poměry    |   řády a kongregace 

AUTOR:
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      NOVOTNÝ, Miroslav. Mariánská družina učitelek a kandidátek při kostele Božského srdce Páně v Českých Budějovicích. Mariánské družiny v Českých Budějovicích v první polovině 20. století. In: LEDVINKA, Václav, ed. a PEŠEK, Jiří, ed. Od středověkých bratrstev k moderním spolkům: sborník referátů a materiálů ze 17. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ... ve dnech 5. a 6. října 1999 ..., Praha. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2000. 382 s. ISBN 80-86197-21-2.

    [s. 281—294.]
  •      NOVOTNÝ, Miroslav. Mariánské družiny na jihu Čech od konce 16. do počátku 20. století. In: Jihočeský sborník historický 2002. České Budějovice 2002, roč. 71, s. 5—42.

    [s. 5—43.]