ZAVŘÍT MENU

Piaristické náměstí

Náměstí v západní části města, sevřené Českou ulicí Hroznovou ulicí, pojmenované podle řádu piaristů, který 1785 přesídlil do prostor dominikánského konventu.

Piaristenplatz  |  Friedhof  |  „Frajťák“

Ojedinělé pravěké nálezy dokládají osídlení tohoto místa již v mladší době bronzové (asi 1300—1000 př. Kr.) a posléze v pozdní době laténské (1. století př. Kr.). Do období bezprostředně předcházejícího založení města patří málo četné nálezy z mladší doby hradištní (10.—12. století).

Již ve 13. století, krátce po založení města, vznikl na ploše P. n. jeden z městských hřbitovů. Vymezoval ho kostel Obětování Panny Marie patřící k dominikánskému konventu a linie Hroznové ulice a České ulice. Na západní straně dosahoval až k hlavní hradební zdi. K ní snad někdy v 15. století přiléhal objekt, ze kterého byl při archeologickém výzkumu získán soubor nádobkových kachlů a zlomků slitků barevných kovů, které dokládají jeho zpracovatelskou funkci. Zanikl požárem, který postihl 1463 i dominikánský konvent. Podobný objekt, datovaný již do 13. a 14. století, vznikl na okraji hřbitova, v místě, kde 1531 začala stavba solnice. Ta znamenala začátek postupného zmenšování hřbitova, které vyvrcholilo zastavováním jeho okrajů v 18. století směrem z České ulice a z Hroznové ulice. Roku 1740 byl na hřbitově vztyčen sloup Nejsvětější Trojice od J. Dietricha. Od 2. pol. 18. století však začaly probíhat úpravy související se zrušením hřbitova. Sloup byl přemístěn k nové vstupní brance z České ulice, proti sousoší Kalvárie od J. Dietricha z 1731. Od branky až ke vchodu do konventu byly postupně umístěny sochy svaté Anny (1741), svatého Jáchyma (1743), svatého Dominika svatého Vincence (obě 1745) a svatého Zachariáše (1746), všechny od J. Dietricha. Plocha zrušeného hřbitova se začala postupně využívat jako tržiště. V roce 1995 byl povrch P. n. nově předlážděn. Úprava symbolizuje původní určení náměstí jako hřbitova. Kromě ústředního, v dlažbě vyskládaného kříže jej připomínají symbolické náhrobní kameny, doplněné motivem růžence. Do renovované budovy malé solnice bylo 2001 umístěno Jihočeské motocyklové muzeum

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

kamenná žába    |   kaple svaté Markéty (chórová kaple)   |   muzea    |   opevnění města    |   pověsti    |   pravěk a raná doba dějinná    |   trhy 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

DALŠÍ AUTOŘI:
PhDr. Jiří Militký Ph.D.
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      MILITKÝ, Jiří. Archeologické výzkumy v Českých Budějovicích. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1995, roč. 32/2, č. 2., s. 77—85.

    [s. 81—82.]