ZAVŘÍT MENU

Piaristické náměstí

Náměstí v západní části města, sevřené Českou ulicí Hroznovou ulicí, pojmenované podle řádu piaristů, který 1785 přesídlil do prostor dominikánského konventu.

Piaristenplatz  |  Friedhof  |  „Frajťák“

Ojedinělé pravěké nálezy dokládají osídlení tohoto místa již v mladší době bronzové (asi 1300—1000 př. Kr.) a posléze v pozdní době laténské (1. století př. Kr.). Do období bezprostředně předcházejícího založení města patří málo četné nálezy z mladší doby hradištní (10.—12. století). Z doby založení města pochází i obytný objekt kameno–dřevěné konstrukce, který byl nalezen při archeologickém výzkumu budovy solnice.

Již ve 13. století, krátce po založení města, vznikl na ploše P. n. jeden z městských hřbitovů. Vymezoval ho kostel Obětování Panny Marie patřící k dominikánskému konventu a linie Hroznové ulice a České ulice. Na západní straně dosahoval až k hlavní hradební zdi. K ní snad někdy v 15. století přiléhal objekt, ze kterého byl při archeologickém výzkumu získán soubor nádobkových kachlů a zlomků slitků barevných kovů, které dokládají jeho zpracovatelskou funkci. Zanikl požárem, který postihl 1463 i dominikánský konvent. Podobný objekt, datovaný již do 13. a 14. století, vznikl na okraji hřbitova, v místě, kde 1531 začala stavba solnice. Ta znamenala začátek postupného zmenšování hřbitova, které vyvrcholilo zastavováním jeho okrajů v 18. století směrem z České ulice a z Hroznové ulice. Roku 1740 byl na hřbitově vztyčen sloup Nejsvětější Trojice od J. Dietricha. Od 2. pol. 18. století však začaly probíhat úpravy související se zrušením hřbitova. Sloup byl přemístěn k nové vstupní brance z České ulice, proti sousoší Kalvárie od J. Dietricha z 1731. Od branky až ke vchodu do konventu byly postupně umístěny sochy svaté Anny (1741), svatého Jáchyma (1743), svatého Dominika svatého Vincence (obě 1745) a svatého Zachariáše (1746), všechny od J. Dietricha. Plocha zrušeného hřbitova se začala postupně využívat jako tržiště. V roce 1995 byl povrch P. n. nově předlážděn. Úprava symbolizuje původní určení náměstí jako hřbitova. Kromě ústředního, v dlažbě vyskládaného kříže jej připomínají symbolické náhrobní kameny, doplněné motivem růžence. Do renovované budovy malé solnice bylo 2001 umístěno Jihočeské motocyklové muzeum, dnes je budova malé solnice součástí restaurace Solnice.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

kamenná žába    |   kaple svaté Markéty (chórová kaple)   |   muzea    |   opevnění města    |   pověsti    |   pravěk a raná doba dějinná    |   trhy 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

DALŠÍ AUTOŘI:
PhDr. Jiří Militký Ph.D.
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      MILITKÝ, Jiří. Archeologické výzkumy v Českých Budějovicích. In: Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1995, roč. 32/2, č. 2., s. 77—85. ISSN 1212-0596.

    [s. 81—82.]