Bůžek Václav

Po maturitě na gymnáziu v Kaplici vystudoval v letech 1978—1982 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze historii a získal zde doktorát filozofie. Poté krátce působil jako stipendista v Ústavu československých a světových dějin ČSAV. Roku 1988 získal vědeckou hodnost kandidáta historických věd, 1992 se na Jihočeské univerzitě habilitoval v oboru české dějiny a pro stejný obor byl 1999 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jmenován profesorem. V letech 1984—1991 pracoval jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích, 1992—1997 byl vedoucím této katedry, 1997—2002 vedl historický ústav na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. V letech 2001—2003 zastával funkci prorektora pro vědu a výzkum Jihočeské univerzity. V letech 2004—2011 byl dvakrát zvolen rektorem Jihočeské univerzity. V této funkci se zasloužil o rozšíření univerzitního kampusu ve Čtyřech Dvorech o budovu akademické knihovny a budovu rektorátu a filozofické fakulty. Od roku 2006 stojí v čele historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

Ve vědecké práci se zabývá českými a středoevropskými dějinami raného novověku se zaměřením na sociální a kulturní dějiny, dějiny šlechty, rezidencí a dvorů. Pozornost věnuje také otázkám teorie a metodologie historické vědy, zejm. aplikaci přístupů historické antropologie. Je autorem či spoluautorem asi 15 samostatných i kolektivních vědeckých monografií a syntéz, publikoval přibližně 200 vědeckých studií v domácích i zahraničních odborných časopisech a rovněž přednášel na univerzitách v Německu, Rakousku, Maďarsku a v USA. Je členem několika vědeckých grémií a redakčních rad odborných periodik. Je držitelem pamětní medaile města České Budějovice Za zásluhy o město v oblasti vědy a školství (2011), Pamětní medaile Jihočeské univerzity (2012) a medaile Za zásluhy o české archivnictví, udělované ministrem vnitra ČR (2019).