ZAVŘÍT MENU

Malé divadlo

Domovská scéna čtvrtého souboru Jihočeského divadla se sídlem v Hradební ulici, kde se hraje pro děti a mládež.

Ústřední Loutkářské divadelní družstvo v Praze doporučilo 1948 profesionalizaci vyspělých amatérských souborů a v říjnu 1949 byla založena Loutková scéna města České Budějovice. Prvním ředitelem se stal Josef Becker (* 1908). Jedenáctičlenný soubor zahájil 9. 11. 1949 v budově v Hradební ulici hrou Jana Malíka (1904—1980) Míček Flíček v úpravě pro maňásky. Po první sezoně dostalo divadlo název Krajská loutková scéna dr. Jindřicha Veselého. Pod jménem J. Veselého, předního pracovníka v oboru loutkářství a loutkového divadla, působilo do 1960, kdy přijalo nový název Jihočeské loutkové divadlo.

Repertoár divadla se zprvu nelišil od repertoáru vyspělých amatérských souborů. Osobitější dramaturgická koncepce vynikla při premiéře hry B. Janouška Ondřej Puklice (24. 2. 1952) a koncem 1953 s javajkami inscenované hry Františka Pavlíčka (1923—2004) Tři volavčí péra. Režisérem téměř všech her do 1959 byl J. Becker, výtvarníkem v období 1951—1963 Albín Novotný († 1963). Roku 1959 byl pro havarijní stav sálu v Hradební ulici provoz zastaven. Divadlo pokračovalo bez vlastní budovy. Od sezony 1960—1961 se stal ředitelem Ivan Pilný (* 1933), výtvarníkem Lubor Friedrich (* 1923).

Výjimečný úspěch měla hra L. Aškenazyho Šlamastika s měsícem, která měla premiéru 13. 2. 1961 v režii Venduly Pražské-Čvančarové, první režisérky po J. Beckerovi. V letech 1962—1966 zde působil jako režisér Ladislav Dvořák (1921—1986). Divadlo získalo vlastní budovu, bývalé kino Oko v Jeronýmově ulici, a po vybudování divadelních prostor zahájilo činnost 1965 pod názvem Malé divadlo. Roku 1968 byl angažován režisér Josef Krofta (1943—2015), později vůdčí umělecká osobnost divadla Drak v Hradci Králové. Mezi jeho zdejší nejvýznamnější režijní počiny se řadí inscenace Tři veterániSetkání s Dionýsem, Pták Ohnivák a liška RyškaGiňol v Paříži. Vedle hůlkových loutek se v této době uplatňovaly také marionety; rozvíjely se všechny formy černého divadla, masky i činoherní herectví. Koncem 70. let se režijně podíleli na práci divadla I. Pilný a A. Bašta.

V březnu 1967 sehrálo Malé divadlo 14 představení revue I. Pilného Muselarium na pařížském předměstí Colombes (podstatnou část představení vysílala francouzská televize). Zájezd se opakoval 1968 (28 představení revue I. Pilného Jak se dělá cirkus) a 1969 (41 představení revue I. Pilného Zázračná voda).

Od 1971 hrálo Malé divadlo v Alšově jihočeské galerii (Mastičkář,  režie J. Krofta), v zámecké zahradě na Hluboké, na nádvoří hradů Rožmberk a Zvíkov, 1974—1989 bylo spolupořadatelem národní přehlídky loutkových divadel Mateřinka Naivním divadlem Liberec.

Z repertoáru 70. let patřily k nejzajímavějším inscenace Jiřího Středy v jeho dramatizaci Mauglího R. Kiplinga (1973), Milana Tomáška Bleděmodrý Petr od G. Urbányho (1977) a v režii Jana Kačera (* 1936) Zlatovláska od K. J. Erbena (1977) v dramatizaci J. Kainara, uváděná ve zmenšené kopii českokrumlovského barokního divadla. Po nástupu Jaromíra Sypala (*1930) do funkce ředitele 1976 se divadlo soustředilo na loutkářskou tvorbu pro nejmenší děti. Pro havarijní stav budovy v Jeronýmově ulici byl ukončen provoz 1985. V 80. letech Malé divadlo pokrývalo zájezdovou činností celý region a Jihlavsko.

Dne 31. 8. 1990 z důvodů prohlubující se krize v souboru byla činnost Malého divadla ukončena. Na základě výsledků konkurzu byl jmenován 1. 1. 1991 ředitelem Václav Martinec (* 1937). Došlo k změně názvu na Divadlo M. a k návratu do zrenovovaných prostor budovy v Hradební ulici. Dramaturgie byla orientována na středoškolskou mládež: jevištní variace na texty evangelií Vzkříšení, dramatizace Kiplingova Mauglího, Večer tříkrálový W. Shakespeara, Utrpení velkého románu L. Klímy. Tvorbě pro nejmenšího diváka se Martincův soubor věnoval jen sporadicky.

V letech 1994—2003 byla ředitelkou Ivana Přibylová (* 1951). Divadlo se vrátilo k původnímu názvu Malé divadlo a k dramaturgii pro děti a mládež, stejně jako k hraní mimo vlastní divadelní budovu. Od 1. 7. 2004 se z provozně ekonomických důvodů stalo součástí Jihočeského divadla s názvem Loutkohra Jihočeského divadla. Uměleckým vedoucím byl pověřen Zdeněk Jecelín (* 1969), který tuto funkci zastával do roku 2013. Dramaturgie se zaměřila na autorskou tvorbu. Celorepublikovým fenoménem se stal hudebně divadelní projekt Kašpárek v rohlíku (premiéra 2007) scénáristy a režiséra Davida Dvořáka. Od 1. 1. 2014 umělecký soubor opět pod názvem Malé divadlo vede Petr Hašek (* 1979). Soubor se profiluje jako divadlo pro děti a mládež, do svého repertoáru zařazuje i exteriérové inscenace (Quijote!, Autobuď) a účinkuje i před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Zájezdová činnost se soustřeďuje na Jihočeský kraj. S komorními inscenacemi hostuje v Malém divadle rovněž Činohra Jihočeského divadla. 

AUTOŘI:
Jiří Černý
Mgr. Silvie Vojíková

LITERATURA:
  •      Dubská A., 1993: Divadelní revue č. 2.

  •      ŠMAUS, Zdeněk. Malé divadlo: 25 let 1949-1974. České Budějovice: Růže, 1974. 87 s.

  •      MALÍKOVÁ, Nina. Fenomén Josef Krofta I–II [on-line]. Loutkář 5–6/2013 [cit. 11.5.2015]. Dostupné z: http://www.loutkar.eu/.

  •      Archiv Jihočeského Divadla [on-line] Dostupné z: http://www.jihoceskedivadlo.cz/archiv