ZAVŘÍT MENU

Schönborn Franz de Paula

hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal, pátý českobudějovický biskup (1883—1885)

* 24. 1. 1844, Praha
† 25. 6. 1899, Falknov (Sokolov)

Pocházel z rozvětvené starobylé říšské šlechtické rodiny hrabat Schönbornů, jejíž příslušníci zastávali významné církevní i politické funkce v Německu a Rakousku. Po maturitě na malostranském gymnáziu v Praze (1863) se zapsal na právnickou fakultu pražské Karlo-Ferdinandovy university; 1866 se zúčastnil prusko-rakouské války, v bitvě u Náchoda byl těžce raněn. Po zotavení právnická studia dokončil (1868). Poté se rozhodl pro duchovní službu v církvi. Bohosloví studoval v Římě (1869—1870), Innsbrucku (1870—1874) a opět v Římě na Gregoriánské univerzitě (1874—1875), kde byl v červnu1875 promován na doktora teologie. Na kněze byl vysvěcen pražským arcibiskupem již 12. 8. 1873.

V letech 1875—1879 působil jako kaplan v Plané u Mariánských Lázní, 1879 se stal vicerektorem a 1882 rektorem pražského Arcibiskupského semináře. Českobudějovickým biskupem byl panovníkem jmenován 22. 8. 1883, jeho jmenování potvrdil 29. 9. 1883 papež; Biskupské svěcení přijal 18. 11. 1883 v Praze v kostele svatého Salvátora a 25. 11. 1883 byl v Českých Budějovicích intronizován. Biskupský úřad vykonával jen krátce, neboť již 21. 5. 1885 byl jmenován pražským arcibiskupem. V roce 1887 byl ustanoven tajným císařským radou; 24. 5. 1889 byl Svatým Stolcem jmenován kardinálem-knězem a titulárním správcem římského kostela Santi Giovanni e Paolo. Za jeho působení v Českých Budějovicích byli do bývalého dominikánského konventu ve městě uvedeni řeholníci z Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé) a též se spolupodílel na zřízení a otevření České koleje (Collegium Bohemicum) v Římě 4. listopadu 1884. V arcibiskupském úřadě se mj. snažil zabránit rozdělení Teologické fakulty Karlo-Ferdinandovy university na českou a německou část s odůvodněním, že duchovní musí znát oba zemské jazyky, aby mohli působit kdekoli je církev bude potřebovat (fakulta byla jako poslední v rámci univerzity rozdělena od akademického roku 1891/1892). 

Zemřel vyčerpán na zápal plic po nachlazení na vizitační cestě po farnostech na zámku hraběte Nostice v Sokolově; pohřben byl 30. 6. 1889 v arcibiskupské Pernštýnské kapli svatovítské katedrály v Praze. V závěti pamatoval rovněž na římskou Českou kolej a na katedrální chrám svatého Víta.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

biskupství 

AUTOŘI:
prof. ThDr. Jaroslav Kadlec
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      KADLEC, Jaroslav. Českobudějovická diecéze. Vyd. 1. České Budějovice: Sdružení sv. Jana Neumanna, 1995. 146 s. Setkání. ISBN 80-901602-3-9.

    [s. 35—36122—123.]
  •      BOROVÝ, Klement. František de Paula kardinál ze Schönbornů, kníže-arcibiskup Pražský. V Praze: Tiskem a nákladem Knížecí arcibiskupské knihtiskárny (Rohlíček a Sievers), [1889]. 41 s. Hlasy katolického spolku tiskového; r. 1889, č. 3.

  •      PARMA, Tomáš. Kardinal Franz Schönborn, die Gründung des Collegium Bohemicum und der Nationalitätenstreit in Böhmen, in: Parma Tomáš (ed.): Dal Bohemicum al Nepomuceno. La cultura ceca e la formazione sacerdotale in un contesto di scontri nazionalisti e di coesistenza, Olomouc 2011. ISBN 978-80-244-2644-0

    [s. 49—68]