ZAVŘÍT MENU

povodně

Záplavy, patří k nejničivějším přírodním pohromám.

České Budějovice, položené v rovinném terénu u soutoku dvou velkých řek, jimi byly postihovány velmi citelně, a to zejm. při náhlém jarním tání nebo následkem velkých dešťů. Povodně trvaly zpravidla 1—3 dny. Nejčastěji došlo k rozlití vody z Malše, méně často z Vltavy; rychlý a ničivý průběh mívaly povodně způsobené Dobrovodským potokem.

Z doby před polovinou 19. století máme k dispozici pouze kronikářské zprávy a záznamy o způsobených škodách, z nichž lze jen přibližně poznat rozsah zaplaveného území a dosaženou výšku vodní hladiny. Voda při některých povodních pronikla na náměstí a zatopila ulice tak vysoko, že obyvatelé museli používat loďky (1336, 1481, 1567, 1582, 1592, 1593, 1653, 1656, 1670, 1730, 1736, 1784, 1848). Přívaly vody či ledu několikrát strhly Dlouhý most a jiné mosty, poškodily břehová zpevnění, mlýny a mlýnská zařízení (1501, 1505, 1551, 1567, 1592, 1598, 1655, 1656, 1736, 1767, 1848) a ve výjimečných případech způsobily rozsáhlejší škody na opevnění města (1512, 1743). Zpravidla byla zničena úroda obilí na zaplavených polích, kde zůstávala stát voda i více dnů. Při povodních docházelo ke škodám na zásobě sladu v pivovarech a na uskladněné soli (1709, 1740). Ve 2. pol. 19. století přišla série katastrofálních povodních, které zaplavovaly území s rozrůstající se obytnou zástavbou a při nichž byla vzedmutá voda zadržována nově zřízeným náspem železniční trati pod městem. Velká povodeň s ledovou dřenicí strhla 18. 2. 1876 Železný most. Jedna z největších povodní postihla České Budějovice 3. 9. 1888, jak o tom svědčí na několika místech tabulky vyznačující výšku vodní hladiny. Povodně podobného rozsahu se opakovala 2. – 3. 9. 1890 a další menší záplavy nastaly 1892, 1894, 1896, 1897, 1899, 1906, 1907, 1909, 1910, 1914 a 1915. Zatápěny byly zejm. prostory na předměstích, dříve nezastavěné. Ve snaze zabránit ničivému průběhu povodně byla v 90. letech 19. století zahájena regulace řek Malše a Vltavy; 1897—1898 byly od města odkloněny Dobrovodský a Hlinský potok a na jejich horních tocích vybudovány retenční nádrže. Mlýnská stoka byla regulována 1912. Velké povodně nastaly v lednu 1920 a zejm. 26. 8. 1925, kdy se pod vodou ocitla mj. nově stavěná Havlíčkova kolonie. Záplavy podnítily uspíšení regulačních prací na řekách. Následkem tání se řeky rozvodnily 13.—17. 3. 1940 a další povodeň následovala po vydatných deštích 8.—9. 7. 1954. K historicky velkým povodním patřily také záplavy ze srpna 2002: první vlna 8. 8. a druhá 13. 8. prokázaly nedostatečnost protipovodňových opatření. Srpnová povodeň 2002 je největší známou povodní, velikostí průtoku významně překročila povodeň z let 1888, 1890 a 1925 (Vltava 2002 průtok 1310 m3/s; 1890 průtok 810 m3/s; Malše 2002 průtok 695 m3/s, 1890 průtok 424 m3/s). Povodeň zasáhla v mnohem větší míře obytné čtvrti, které se ve 2. pol. 20. století rozrostly podél říčních břehů. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

požáry 

AUTOŘI:
Ing. Jiří Heřman
PhDr. Daniel Kovář
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      KOVÁŘ, Daniel. Budějovice a velká voda: historické ohlédnutí. České Budějovice: Veduta, 2002. 55 s. ISBN 80-903040-2-8.

  •      Povodeň v Čechách 1890: s úvodní básní Jaroslava Kvapila a četnými původními vyobrazeními. 2. vyd. V Praze: Tiskem a nákladem J. Otty, [1890]. 72 s.

  •      PELÍŠEK, Antonín. Povodeň: Jižní Čechy: srpen 2002. V Českých Budějovicích: Syndikát jihočeských novinářů, 2002. 71 s.

  •      Lett P. – Robotek P., 1997: Povodně v Českých Budějovicích. Rukopis.