ZAVŘÍT MENU

Lannové

Významný českobudějovický rod spjatý s říční dopravou.

Lanner, Lahner

Svůj původ mají L. v Horním Rakousku u jezera Traunsee. Zakladatelem budějovické linie se stal Simon Lahner († 1755), který se svojí ženou Barborou a třemi syny Simonem († 1775), Jakobem (1700—1761) a Andreasem (1704—1771) přišel do Českých Budějovic kolem 1730. Simon Lahner mladší se stal loďmistrem v loděnici ve Čtyřech Dvorech. Po něm převzal místo mladší bratr Andreas. Oženil se s Annou Marií, roz. Steinkoglerovou; měli spolu celkem sedm dětí. Nejstarší z nich Thomas Lanna (1735—1797) se také stal loďmistrem a nastoupil na otcovo místo. V roce 1774 získalo od státu loděnici i přepravu soli do pronájmu schwarzenberské panství Hluboká. Jeho zaměstnanec T. Lanna odkoupil 1788 od hlubockého panství jednu loď a začal sám úspěšně podnikat. S manželkou Magdalenou, roz. Erhartovou (1752—1819), měli 13 dětí. Kvůli zdravotním potížím na konci života jej často zastupoval nejstarší syn Thaddäus Lanna (1773—1828), který se 1797 stal loďmistrem. Zavedl stavbu nového většího typu lodí o nosnosti 340 vídeňských centů. Doprava soli však přestávala být rentabilní, a proto přišel s myšlenkou stavět lodě na prodej. Vedle soli se začalo přepravovat i jiné zboží, především tuha a obilí. V roce 1818 si T. Lanna od hlubockého panství pronajal dopravu soli. Oženil se s Terezií, roz. Masákovou (1772—1832), a měli spolu sedm dětí.

V pořadí třetí nejstarší A. Lanna se stal 1828 rovněž loďmistrem, ale jeho aktivity byly mnohem širší. Významný průmyslník, stavitel a podnikatel, jehož činnost překročila rámec jihočeského regionu, se dvakrát oženil. S první manželkou Terezií Peithnerovou (1803—1834), která krátce po svatbě zemřela, děti neměli. A. Lanna se oženil s její mladší sestrou Josefinou (1811—1893), s níž měl dvě děti, Adalberta (1836—1909) a Filipinu (1848—1918).

A. Lanna mladší převzal 1866 vedení firmy. Pokračoval v otcových aktivitách. Věnoval se hlavně stavbě železnic, ale také lodní dopravě. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu. Proslul jako mecenáš umění, sám se věnoval sběratelství a vytvořil rozsáhlé sbírky zejm. užitého umění, jejichž část se stala základem sbírek Umělecko-průmyslového muzea v Praze. Oženil se s Františkou de Bene (1842—1929), s kterou měl dvě dcery a syna Adalberta Franze Josefa (1867—1922). Ten vystudoval práva, věnoval se údržbě toků, pokračoval v pracích na plavebních komorách. Hospodářské potíže způsobené první světovou válkou společně se zdravotními problémy způsobily, že A. Lanna nejmladší začal rozprodávat rodinný majetek. V roce 1915 prodal pilu v Litvínovicích a parketárnu v Praze, potom i rodinnou vilu v Bubenči a odstěhoval se do Německa, kde zůstal do konce svého života. V roce 1920 prodal celou firmu bance Bohemia s tím, že nadále ponese jméno Lanna. Jeho jediná dcera Marie Huberta (1911—1933) zemřela bezdětná. 

AUTOR:
PhDr. Ivo Hajn

LITERATURA:
  •      ŽÁKAVEC, Theodor. Lanna: příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a v Československu. V Praze: Spolek československých inženýrů, 1936. 347 s.