ZAVŘÍT MENU

Včelná

Obec rozložená při staré Linecké silnici na svahu tvořícím okraj Českobudějovické pánve, 6 km jižně od Českých Budějovic.

Osada začala vznikat 1784, kdy u nově vytyčené trasy císařské silnice vyrostl zájezdní hostinec a prvních 5 domků; pozemky patřily ke statku Poříčí, který byl tehdy majetkem českobudějovického dominikánského konventu. Obecně se nové osadě říkalo Bory, převážil však úřední název Včelná; německé jméno Bienendorf vzniklo údajně zkomolením z původního Binnendorf, tj. Mezives (poloha mezi Rožnovem a Kamenným Újezdem). Roku 1854 se ves úředně nazývala Bienendorf, 1869 Včela, 1880 Včelná. Podél silnice přibývaly další domky, 1843 jich tu stálo 46 a obyvatel bylo 366. Pod osadou pracovala od konce 18. století cihelna, zaniklá po roce 1918. Obloukem podél severozápadního okraje Včelné byla 1828 vedena trať koněspřežní železnice, z níž se zde dochoval strážní domek; její průběh zachovává i současná železniční trať České Budějovice – Horní Dvořiště. Obyvatelstvo Včelné tvořili především dělníci, nádeníci, drobní řemeslníci a živnostníci: 1900 tu bylo 59 domů a 551 obyvatel, 1921 74 domů a 617 obyvatel. Potom nastal prudký růst, 1930 zde již bylo 177 domů a 886 obyvatel, 1950 229 domů a 866 obyvatel. Od 1930 získala Včelná vlastní samosprávu, do té doby příslušela k obci Poříčí. Zástavba, původně vázaná jen na státní silnici, se během 20. století rozšířila jednak podél komunikace k nádraží, ale především na východ k lesu, kde vznikla pravoúhlá síť nových ulic; při spodním okraji Včelné nad železniční tratí vyrostla Lesní kolonie vilami sloužícími jako letovisko. Růst rodinné výstavby pokračoval i v poslední čtvrtině 20. století, neboť Včelná se pro svou příměstskou polohu stala oblíbeným rezidenčním místem. Jestliže 1970 zde bylo 275 domů a 985 obyvatel (to znamenalo pokles proti 1961, kdy zde žilo 1 062 osob), do 2001 počet vzrostl na 481 domů (z toho 53 neobydlených) a 1 471 obyvatel. Kolem 2000 se i ve Včelné prosadila výstavba rodinných domů bungalovového typu včetně velmi nevkusných vil. Tím se do 2011 počet domů zvýšil na 556 a počet obyvatel na 1 563. Urbanisticky tvoří součást Včelné i severní ulice Na Výsluní, která však administrativně patří k osadě Poříčí obce Boršov nad Vltavou. Zástavba Včelné obecně není architektonicky příliš zajímavá, památky reprezentuje pouze kaple z 1900 a výklenková kaplička z pol. 19. století. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

vily 

AUTOŘI:
PhDr. Daniel Kovář
Ing. arch. Karel Kuča

LITERATURA:
  •      Včelná : 200 let trvání. Včelná: Místní národní výbor, 1985. 24 s.