ZAVŘÍT MENU

papírna

Podnik sídlící v Papírenské ulici č. 41; patří k největším výrobcům přepravních a spotřebních obalů z vlnité lepenky s flexografickým potiskem v České republice.

Tradice p. sahá do 1880, kdy majitelé plzeňské p. Jindřich Fürth (1824—1911) a Leopold Gellert (* 1825) koupili od Václava Trojana za 59 000 zlatých Knížecí mlýn na Lineckém předměstí č. 10 s 8 vodními koly a vodním právem. Byly zde instalovány 4 samosnímací papírenské stroje, používané až do 1947. Vyráběl se zde papír ze žitné i pšeničné slámy, lepenka ze slámy a hedvábný papír. Od 1906 byla zavedena výroba vlnité lepenky, která se stala po 1945 nosným programem p. V prvních letech činnosti zaměstnávala 40—55 dělníků, v meziválečné době 110—140 osob. Průměrně se vyrobilo 2 000 t papíru. Roku 1920 byla p. spojena vlečkou se železnicí. V souvislosti s regulací řeky Vltavy a novým jezem byla stavební akciovou společností Litická, a. s. z Prahy vystavěna 1937 podniková vodní elektrárna. Po změně vlastnictví p. na akciovou společnost se sídlem v Plzni vykoupil nástupce spolumajitele Rudolf Gellert (1853—1939) akcie svého společníka Emila Fürtha (* 1860) a stal se majoritním akcionářem.

Firma s názvem Gellert & Co vstoupila 1926 do koncernu bankovního domu Petschek a spol. v Praze. Zároveň se Gellertovi synové Osvald (* 1889) a Leopold (* 1896) oženili s Petschkovými dcerami Margarethou a Marianou. Již 1938 opustili Gellertové a Petschkové Československo. Jejich majetek byl 16. 3. 1939 prohlášen za propadlý ve prospěch Německé říše a do p. dosazen důvěrník Josef Mück (* 1902). Objednávky obalů pro německou armádu vedly ke zvýšení výroby 1940 na čtyřnásobek, ale v posledním roce druhé světové války byl provoz p. zastaven. K opětovnému obnovení provozu došlo 16. 5. 1945. Vyhláškou ministerstva průmyslu z 1946 byla p. znárodněna a od 1. 1. 1946 začleněna do současně zřízeného národního podniku Jihočeské papírny ve Větřní. V poválečném výrobním programu byla ukončena 1950 produkce slámového a izolačního papíru, vyrobený papír se z 90 % zpracovával na vlnitou lepenku a kartonáž. V letech 1962—1967 došlo k zásadní přestavbě p. Roku 1966 byl uveden do chodu papírenský stroj k výrobě vícevrstevných kartonů a byly postaveny haly a instalovány linky pro zpracování vlnité lepenky, vysekávací stroje a kartonážní automaty s roční kapacitou 10 000 t lepených krabic. Byly vybudovány sklady, administrativní budova, dílny, čistírny odpadních vod a vstupní areál; celkové náklady na výstavbu dosáhly částky 147 milionů korun. Po požáru 1985 byl od základů obnoven provoz na výrobu vlnité lepenky a vybaven novým strojním parkem.

Po roce 1989 se státní podnik 30. 12. 1990 transformoval na akciovou společnost Jihočeské papírny Větřní se 100 % státní účastí. V rámci privatizace od 1992 byl českobudějovický podnik postupně začleněn do koncernu Duropack se sídlem ve Vídni (od 2004 jediným akcionářem). Papírna v Českých Budějovicích vyrábí tvarově vysekávané a prodejní obaly, obaly na ovoce a zeleninu i pro balení zboží na automatech a vlnitou lepenku. Roku 2004 zde působily firmy Duropack Bupak Obaly a. s. (externí obrat 1 045 milionů Kč, průměrně 239 zaměstnanců) a její 100 % dceřiné společnosti Duropack Bupak Papírna s. r. o. (celkový obrat 814 milionů, 88 zaměstnanců) a Duropack Bupak Servis s. r. o. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

průmysl 

AUTOR:
Mgr. Václav Vondra

LITERATURA:
  •      VYKYDAL, Miroslav. 100 let papírny v Českých Budějovicích, 1880-1980. České Budějovice: Jihočeské papírny, 1980. 85 s.