ZAVŘÍT MENU

fotografie

Zhotovování trvalého obrazového záznamu časově omezené skutečnosti pomocí účinků světla na světlo citlivá média; technika a obor výtvarného umění.

Zatím nejstarší známý českobudějovický fotograf byl původem Němec J. G. Richter. Zpočátku se f. věnoval ryze amatérsky. Po úspěchu svých f., vystavených na výstavě řemesel 1852 v Českých Budějovicích, si založil 1853 vlastní ateliér v Široké ulici. Ve městě vznikaly i dočasné fotografické ateliéry. Prvním známým byl fotoateliér F. Frenzla z Prahy z 1854. Další dočasný ateliér vznikl 1857 ve střelnici městských ostrostřelců na Mariánském náměstí. F. zde provozoval František Sláma z Kardašovy Řečice. K dalším, tzv. cestujícím fotografům, kteří navštívili v letech 1859—1862 České Budějovice, patří Alexandr Seik, J. M. EhrenbegerE. Dítě. J. G. Richter zůstal ve svém podnikání po poměrně dlouhou dobu ve městě osamocen, i když menší fotografický ateliér provozoval od 1858 i akademický malíř Florián Maschek ve svém bytě v Krajinské třídě. Až 1865 jej následovali společníci Adolf Pech (1839—1902) a Jan Wolf (1841—1875). Stále narůstající počet obyvatel umožňoval obživu pro větší počet profesionálních fotografů. V roce 1867 otevřel svůj ateliér Bartoloměj Czurn (1824—1902), 1876 jej následoval Johann Rundensteiner († 1926), o rok později zde začal působit (do 1893) fotograf Jan Nepomuk Ritter. Před první světovou válkou ve městě působilo na 20 více či méně zavedených ateliérů, např. Theodora Bartela, Ferdinanda Künzla, Eduarda Kysely, Josefa Františka Langhanse, Roberta Lenka (1871—1937), Rudolfa Preise, Jana Příbramského, Václava Vlasáka, Rudolfa Wendlera, Antonína Wildta, Wilhema Winklera, Josefa Woldana. Po válce pokračovaly v činnosti jen některé ateliéry, zejm. A. Wildta, jehož nástupcem se stal 1920 Josef Daneš, R. Lenka, který byl v provozu do 1935, F. Künzla a V. Vlasáka. Vznikaly i nové podniky. Byly to ateliéry K. E. Mráze, od 1921 Augustina Chalupy, od 1927 Marie Adlerové. Roku 1929 došlo ke změně organizačního začlenění fotografů živnostníků. Vznikla Jednota společenstev fotografů, v jejímž rámci bylo ustaveno samostatné společenstvo fotografů živnostníků z celých jižních Čech. Zakládajícími členy Jednoty byli za České Budějovice V. Vlasák a A. Chalupa. Roku 1935 registrovalo společenstvo 11 českobudějovických členů. K výše jmenovaným během trvání První republiky přibyly ateliéry Karla Chrta, Hugo MoceFrantiška Studíka.

Po druhé světové válce, zejm. po únoru roku 1948, došlo v Československu k likvidaci živnostenského stavu. Zbylé soukromé fotografické ateliéry byly 1953 sdruženy do Lidového družstva fotografů, které se udrželo pod názvem Výrobní družstvo Fotografia až do počátku 21. století.

Vedle profesionální f. byla v Českých Budějovicích zastoupena i umělecká, reportážní (novinářská) a amatérská f. Uměleckou a reportážní f. se ve městě prakticky až do konce 19. století zabývaly z větší části ateliéry fotografů živnostníků. Za první umělecké fotografy v této době lze označit Karla Ernsta Manklichera a malíře Františka Anděla. V meziválečném období bylo výrazné působení výtvarného sdružení Linie, především pak Jos. Bartušky. Po druhé světové válce se prosadila řada výrazných osobností uměleckých fotografů, zejm. F. Dvořák, manželé Erhartovi, Michal Tůma, Miroslav Tůma, Josef Ptáček (* 1946), Zdeněk Rubeš (* 1950), Jaroslav Sýbek (* 1949) a David Veis (* 1974). Reportážní fotografií se dlouhá léta zabýval Ota Sepp (* 1912), který po desetiletí pracoval v deníku Jihočeská pravda, významná je reportážní fotografická činnost J. Sýbka, Michala Sváčka (* 1974) a D. Veise.

Z počátků amatérské f. se nedochovalo mnoho dokladů. Veliký vliv na tvorbu amatérských fotografů měl vznik Klubu fotografů amatérů 19. 8. 1899 v Praze. Ten kladl důraz na vzdělávání svých členů a vydával časopis Fotografický obzor. Větší rozvoj prožívala amatérská f. po první světové válce. Roku 1919 vznikl Svaz československých klubů fotografů amatérů. Tato meziválečná struktura amatérské f. setrvala i v průběhu druhé světové války a v prvních letech po ní. Svaz byl 1947 přejmenován na Československý svaz klubů fotografů amatérů. V roce 1963 vznikla v Českých Budějovicích fotografická tvůrčí skupina Fotos, spojená zejm. se jmény J. Hampla, F. Dvořáka a Aloise Timra. Roku 1968 vznikla stejně zaměřená skupina Fotam. Rozvoji amatérské f. napomáhala činnost krajského a okresního kulturního střediska. Od 60. let 20. století probíhají fotografické výstavy v Domě kultury Metropol (před 1989 Dům kultury ROH). Na konci 80. let 20. století se ve městě zformovaly tvůrčí skupiny Region 02Asociace, obě však zanikly po roce 1989. Fotografové Václav Pancer (* 1978), M. Sváček, J. Sýbek a D. Veis 2005 založili Ateliér U Beránka v Krajinské třídě č. 35 (bývalý hostinec U Beránka), kde provozují zejm. portrétní a reportážní f. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

živnostenská společenstva 

AUTOŘI:
PhDr. Ivo Hajn
Eva Lavičková

LITERATURA:
  •      PLETZER, Karel. Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 2001. 68 s. ISBN 80-86260-16-X.