ZAVŘÍT MENU

policejní správa

Složka státní správy, příp. samosprávy, která zajišťuje udržování zákonného řádu.

Ve středověkém městě příslušel výkon soudní a policejní správy rychtářskému úřadu, který disponoval několika ozbrojenými biřici, ubytovanými pravděpodobně v Panské ulici. Jejich úkolem byl dohled nad bezpečností, mravností a čistotou ve městě, nad konáním trhů, zatýkání a věznění osob, které pořádek porušovaly. Vojensko-policejní charakter měla rovněž funkce čtvrtníků či čtvrtních hejtmanů, kteří dohlíželi na pořádek v příslušných městských čtvrtích a organizovali záchranné práce v případě živelních pohrom; čtvrtníci byli městem vypláceni ještě koncem 19. století.

Od 1751 v rámci tereziánských reforem nově vykonával policejní správu pro celý kraj českobudějovický krajský úřad. Koncem 18. a v 1. pol. 19. století patřil výkon policejní správy rovněž do působnosti magistrátu města Českých Budějovic, při kterém byli zaměstnáni policejní komisaři a několik policejních strážníků.

V důsledku změn politických poměrů bylo 1849 zřízeno státní četnictvo, které nahradilo zaniklý represivní článek vrchnostenských orgánů, v případě královského města České Budějovice působnost krajského úřadu. Vojensky organizovaný četnický sbor měl samostatnou bezpečnostní funkci a zároveň dohlížel na činnost městské policie. V Českých Budějovicích bylo zpočátku kromě velitele 8 pěších četníků a 4 jízdní, dále 1 pěší a 1 jízdní strážmistr. Vedle četnictva vznikla také samosprávní městská policie, která 1850 zaměstnávala 2 policejní komisaře a 12 strážníků. Výdaje na její činnost tehdy dosahovaly 2 688 zlatých 10 krejcarů (výplaty, náklady na věznění trestanců apod). Ve 3. čtvrtině 19. století početní stav mužstva pozvolna vzrůstal na 15, policejní komisaře vystřídali policejní revizoři a do čela městské policie byl ustanoven rotmistr. Součást bezpečnostních složek města tvořili také ponocní, kteří při nočních pochůzkách ulicemi hlídali možné nebezpečí vzniku požáru; byli vypláceni městem až do první světové války.

Od 6. 11. 1874 měla městská policie samostatný status a nové služební instrukce; byla organizována podle vzoru státní policie a její působnost zasahovala kromě Českých Budějovic i na některé okolní obce. Českobudějovický městský policejní sbor, který patřil k největším samosprávním sborům v českých zemích, se dělil na uniformovaný sbor a civilní neuniformovaný sbor stráže bezpečnosti, hovorově tzv. tajní. Přednostou městského policejního úřadu byl policejní komisař, velitelem uniformovaného sboru okresní inspektor; počet zaměstnanců se pohyboval kolem 100. Městský policejní úřad zajišťoval dohled nad bezpečností, konáním trhů a důležitými událostmi, při kterých se shromáždilo větší množství lidí. Do jeho kompetence spadalo i povolování slavností, koncertů a tanečních zábav, kontrola zavírací hodiny a provoz tzv. hnanecké stanice, která sloužila k postrku, tedy přepravování delikventů do příslušných domovských obcí. Městská policie využívala místnosti v přízemí radnice a bývalou (již zaniklou) věznici krajského soudu v radničním nádvoří, kde bylo také zřízeno policejní muzeum s doklady zločinecké činnosti. Na Senovážném náměstí, před pozdější budovou Jihočeského muzea, byly 1876 vystavěny policejní kasárny pro uniformovaný sbor, tzv. policajtský dům, zbořený 1965. Roční náklady na činnost městské policie vzrostly do 1885 na 21 024 zlatých, 1900 již činily 75 159 korun.

Po roce 1918 došlo k modernizaci bezpečnostního oddělení, zřízení fotoateliéru, zavedení rozsáhlé kriminální kartotéky a daktyloskopických karet. Počátkem 20. let zaměstnával policejní úřad 7 kancelářských sil, 4 detektivy, jejichž počet byl 1926 zvýšen na 8, dále 2 osoby pověřené vyšetřováním spisů, 3 zřízence pro věznici a postrk, 1 zřízence pro kontrolu stráží, 1 pro evidenci koní, trhů a cen potravin, 1 pro evidenci psů a 86 příslušníků uniformovaného sboru, rozdělených do 3 rot. Početní stav mužstva byl 1926 snížen na 73 osob. Hlídková služba stráže i dopravní služba byly řízeny podle vzoru státní policie, měly podobnou výzbroj i výstroj. Do 1936 vzrostly roční náklady na činnost na 2 275 778 korun. Jejich výše společně s dalšími okolnostmi přiměla 1913 městský úřad, aby po vzoru jiných měst žádal o zestátnění svého policejního úřadu. K převzetí českobudějovické policie státem došlo až 14. 12. 1936, kdy zahájilo v Českých Budějovicích činnost Policejní ředitelství s expoziturami v Prachaticích a Českém Krumlově. Město muselo nadále přispívat na jeho činnost.

Kromě městské policie existovalo stále státní četnictvo, které sídlilo počátkem 20. století v Okresním domě na Lidické třídě č. 2 a později na Senovážném náměstí. Bylo organizováno jako okresní četnické velitelství, vzhledem k přítomnosti samosprávního městského policejního úřadu však početní stav četnictva nebyl vysoký. Počátkem 30. let 20. století zde kromě velitele působili 2 strážmistři, 2 velitelé stráže a 2 četníci.

V případě potřeby, např. při demonstracích, sloužily jako posila také vojenské oddíly. Za druhé světové války pokračovalo ve své činnosti nadále policejní ředitelství. Kromě toho zde působila německá policie, jejíž nejdůležitější složkou byla bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei). Ta se dělila na tajnou státní policii, gestapo (Geheimestaatspolizei), sídlící 1939 v Dukelské ulici č. 3 a 1939—1945 na Lannově třídě č. 43, a bezpečnostní službu (Sicherheitsdienst) se sídlem v Otakarově ulici č. 9.

Od 1945 policejní správu zajišťoval Sbor národní bezpečnosti a tato forma přetrvala až do 1990. Sbor sídlil na Pražské třídě č. 3 a později na Pražské třídě č. 5; obvodní oddělení působila ve Čtyřech Dvorech a v Suchém Vrbném. V Českých Budějovicích byla od 50. let činná Krajská správa Sboru národní bezpečnosti a Okresní správa Sboru národní bezpečnosti. Součástí policejní správy se stala i Státní bezpečnost, sídlící na Lannově třídě č. 26.

Roku 1990 vznikla Policie České republiky, která převzala působnost zrušeného Sboru národní bezpečnosti. V Českých Budějovicích v 90. letech sídlila Policie České republiky, Správa jihočeského kraje na Lannově třídě č. 26, Okresní ředitelství Policie ČR na Pražské třídě č. 5 a Odbor cizinecké policie a pasové služby na Pražské třídě č. 23, obvodní oddělení existují v ulici 28. října, Čtyřech Dvorech a v Suchém Vrbném.

Kromě státní Policie ČR byla v Českých Budějovicích znovu obnovena Městská policie se sídlem v Radniční ulici č. 1, řízená Útvarem městské policie při Úřadu města České Budějovice. Na přelomu 20. a 21. století zaměstnávala kolem 60 osob, její sídlo bylo v ulici Jaroslava Haška č. 2. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Jihočeský kraj 

AUTOR:
PhDr. Daniel Kovář

LITERATURA:
  •      JANÁK, Jan a HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Dějiny správy v českých zemích do roku 1945. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 519 s. ISBN 80-04-21189-5.

  •      ŽÁČEK, Pavel. Proti vnitřnímu nepříteli. Nástin činnosti správy StB České Budějovice v roce 1989. In: Jihočeský sborník historický 2004. České Budějovice 2004, roč. 73, s. 215—230.

  •      Státní oblastní archiv Třeboň, fond Policejní ředitelství České Budějovice.

  •      Státní okresní archiv České Budějovice, fond Policejní úřad České Budějovice.