ZAVŘÍT MENU

Kněžská ulice

Dlouhá ulice ve východní části historického centra směřující od Hradební ulice na severu k Jirsíkově ulici v jižní části města.

vicus sacerdotum  |  Priestergasse  |  Kapuzinergasse  |  Seminární  |  Pivovarská  |  Norberta Frýda  |  Kapucínská  |  U Malého pivovaru  |  Primátorská

Vznikla 1875 sloučením několika samostatných ulic. Název K. u. nesl původně pouze úsek od Kanovnické ulicePrašné věži v severní části opevnění města.

Stavební vývoj K. u. je v mnoha ohledech zvláštní. Od 13. století musela být respektována rozlehlá plocha městského hřbitova kolem kostela svatého Mikuláše a průběh Hradební ulice, do které ústily zadní části parcel. Vznikla tak městiště o velice rozdílné hloubce, přičemž nejkratší ležela na severní straně K. u. Na jejím styku s Hradební ulicí postupně vyrostl blok drobnější zástavby, tzv. Špalíček.

Nejdelší parcely ležely naproti hřbitovu a směrem k ulici Karla IV. Zastavování jednotlivých parcel probíhalo postupně. Od 14. století přibývaly kamenné domy, jejichž majiteli nebyli pouze měšťané, ale i duchovní od farního kostela svatého Mikuláše. Během 15. století se počet domů zejm. podél jejího východního okraje zvýšil. U některých je znám zvláštní přístup k vodě tzv. vodními vrátky z Hradební ulice, do které ústily zadní části protáhlých parcel. Uliční průčelí domů byla obohacena o podloubí. Zástavba končila u hradební věže Mandy, pojmenované podle tradice po lazebnici Mandě (Magdaleně), která v domě vedle ní provozovala 1433—1443 lázně.

Šestnácté století bylo ve znamení rozsáhlých stavebních úprav již stojících objektů, současně se však začaly oddělovat zadní části některých parcel a byly na nich zakládány nové domy. O tom, že přestavby původních gotických domů byly realizovány velkoryse, nejlépe vypovídají zbytky dochovaných renesančních interiérů a fasád, jejichž působivost je založena především na sgrafitové výzdobě. K nejranějším příkladům užití sgrafita v rámci celého města patří Kneisslův dům. Na konci 16. století postihl město požár, kterému padla za oběť i řada domů v K. u. V sutinách zůstaly do 1614, kdy byly vykoupeny pro stavbu nově založeného kapucínského konventu u kostela svaté Anny. Začlenění rozsáhlého areálu konventních budov a kostela představuje nejrozsáhlejší zásah do zástavby K. u. za celou dobu existence města. Odrazilo se také v pojmenování přilehlé části K. u. Kapucínská ulice (Kapuzinergasse).

V 3. desetiletí 18. století byla vystavěna u kostela svatého Mikuláše kaple Smrtelných úzkostí Páně. Asi ve stejné době byla po odkoupení domu na rohu K. u. a ulice Karla IV. zahájena stavba Malého pivovaru; podle něho byl jižní konec K. u. nazýván Pivovarská ulice. V roce 1784 bylo zrušeno užívání hřbitova u kostela svatého Mikuláše.

V průběhu 19. a 20. století došlo kromě částečných úprav některých objektů (nejrozsáhlejší byla klasicistní přestavba kapucínského konventu na biskupský seminář, dnes Teologickou fakultu Jihočeské univerzity) k výstavbě nových budov. Realizovala se po předchozí demolici starší zástavby (1867 novorenesanční budova školy na nároží K. u. a Kanovnické ulice, 1904 zbořena věž Manda).

Na nároží K. u. a ulice Na Mlýnské stoce se 1918 v kavárně U Volbrechtů ustavil Národní výbor

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

historismus    |   klasicismus a empír    |   rok 1918    |   secese    |   urbanistický vývoj 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

DALŠÍ AUTOŘI:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      BURIAN, Miroslav. K dějinám zastavění vnitřního města. Praha: Klub za Starou Prahu 18., 1934

    [s. 10]
  •      KOVÁŘ, Daniel a KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic : [názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes]. Rudolfov: Jelmo, 1998. 374 s., [20] s. fot. příl., il. ISBN 80-238-2894-0.

    [s. 195—196]
  •      KRATOCHWIL, Karl a MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis: mit einer Sammlung von alten und neueren Sagen. Böhmisch Budweis : Karl Kratochwil & Comp, 1930. 568 s.

    [s. 83]
  •      KUBÁK, Jaroslav. Staré domy v Českých Budějovicích v 16. a počátkem 17. století. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1965, sv. 34.

    [s. 140]