ZAVŘÍT MENU

Fleischmann Karel

lékař, spisovatel a výtvarník

* 22. 2. 1897, Klatovy
† 23. 10. 1944, deportován do Osvětimi, kde jeho stopa mizí

Pocházel z české židovské rodiny, v Českých Budějovicích absolvoval 1916 Jirsíkovo gymnázium, v Praze Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1916—1922). Lékařskou praxi v oboru dermatologie a venerologie zahájil nejprve v Praze, od 1925 v Českých Budějovicích. Za německé okupace byl v důsledku norimberských rasových zákonů postižen zákazem výkonu povolání. S českobudějovickým transportem Akb byl 18. 4. 1942 deportován do terezínského ghetta, v němž v letech 1942—1944 vykonával lékařskou praxi jako zástupce šéflékaře a měl na starosti péči o staré lidi. Z Terezína byl transportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde zahynul.

Od konce 20. let se soustavněji věnoval výtvarné tvorbě, hlavně v oboru grafiky – linorytu a litografie. Stal se členem Sdružení jihočeských výtvarníků a zakládajícím členem umělecké skupiny Linie. Byl literárně činný jako prozaik a básník, přispíval recenzemi o umění do časopisu Linie, psal fejetony, kurzivy apod. do Jihočeských listů (pseudonym Al Terego).

V meziválečné době K. Fleischmann vydal autobiografický román Návrat (1933), básnickou sbírku Pěstí do oblak (1937), soubory esejů Prázdninová cesta (1929), sbírky fejetonů z Jihočeských listů S dlaní nad očima (1936), Prstem na mapě (1937) a Lidé v ordinaci (1937). Jako grafická alba vyšly rovněž expresivně pojaté cykly Nemocnice (1929), Berlín (1931), Grafika (1932), Rybolov (1934) a Podoby mého otce (1935).

Výtvarná a literární tvorba K. Fleischmanna vyvrcholila v době terezínského věznění. V prostředí ghetta vznikaly básně, črty, přednášky a asi 600 kreseb, přinášejících svědectví o utrpení vězňů. Ty také tvoří Fleischmannovu pozůstalost uloženou v Židovském muzeu v Praze, jejich ukázky jsou zastoupeny ve stálých expozicích Památníku Terezín, muzeích holocaustu v Jeruzalémě, Washingtonu a New Yorku. V Izraeli v pol. 90. let vyšel také Fleischmannův deník z Terezína. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Židé    |   židovské hřbitovy 

AUTOR:
PhDr. Blanka Stehlíková CSc.

LITERATURA:
  •      HOUSKOVÁ, Hana. Cožpak smí kapitán opustit loď, která se topí? Židovská ročenka. Praha: [Ústřední církevní nakladatelství, 1954-] . ISSN 0514-3616.

  •      HOUSKOVÁ, Hana. V průsečíku osudových chvil. In: Výběr z prací  Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 1987, roč. 24, č. 2., s. 14—18.

  •      HOUSKOVÁ, Hana. Česlicí času : život a dílo Karla Fleischmanna. Praha : Votobia, 1998. 145 s. ISBN 80-7198-306-3. 

  •      HOROVÁ, Anděla ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006. 985 s. ISBN 80-200-1209-5

  •      PETRÁŠOVÁ, Markéta a ŠKOCHOVÁ, Jarmila. Karel Fleischmann: osobnost a dílo: katalog výstavy, Praha březen- listopad 1987. Praha: St. židovské muzeum, 1987. 54 s.

  •      STEHLÍKOVÁ, Blanka. Jižní Čechy v grafické tvorbě. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1982. [105] s.

  •      KÁRNÝ, Miroslav et al. Terezínská pamětní kniha: židovské oběti nacistických deportací z Čech a Moravy 1941-1945. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995, 2 sv. ISBN 80-7023-209-9; ISBN 80-7023-225-0.

    [s. 480.]
  •      VALTER, Karel. "Odkaz levicové umělecké skupiny Linie": záznam z besedy pro jihočeské amatérské výtvarníky. České Budějovice: Krajské kulturní středisko, 1975. 37 s.

  •      VALTER, Karel. Linie: vzpomínky na českobudějovickou avantgardní uměleckou skupinu a lidi kolem ní.
    1. vyd. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1980. 136 s., [20] s. obr. příl.

    [s. 84—93.]
  •      MAKAROVA, Elena. La Masque de la barbarie de ghetto Teheresienstadt 1941—45. Lyon, 2000.

  •      Allgemeines Künstlerlexikon. München - Leipzig, K. G. Saur,  2004. Band 41, s. 540. ISBN 3-598-22781-7.

    [s. 160.]