ZAVŘÍT MENU

Motor Jikov

Průmyslový podnik se strojírenským výrobním programem.

Julius Škrlandt  |  První jihočeská továrna na stroje a stavbu mlýnů, Julius Škrdlandt a spol.  |  Union, první jihočeská továrna na stroje a stavby mlýnů  |  Union, akciová strojírna a slévárna  |  Motor Union  |  Motor  |  Motor Jikov  |  Motor Jikov Group

Původní strojírenská dílna Julia Škrlandta (1853—1935) vznikla 1887. Od 1. 7. 1898 se stala vlastnictvím tříčlenné společnosti, která zakoupila 1899 prázdné budovy po zrušené bednárně v Kněžských Dvorech, v sousedství železniční trati do Prahy. Do objektů přemístila své zařízení na stavbu mlýnů a na výrobu strojů, postavila hamr a slévárnu kovů. Rozhodující osobností se stal od 1900 nový spolumajitel Emanuel Kubricht (1864—1921). Od 1911 se změnili majitelé i název továrny na Union, první jihočeská továrna na stroje a stavby mlýnů. V roce 1918 bylo provedeno akcionování továrny s názvem Union, akciová strojírna a slévárna, Kněžské Dvory. Kapitál byl 1921 zvýšen na 2 miliony korun, přesto podnik patřil mezi menší akciové společnosti ve městě. E. Kubricht získal pro podnik odbyt v zahraničí. Dovedl využít válečné konjunktury zavedením zbrojní výroby, což firmě umožnilo postavit novou tovární halu. Po vzniku ČSR roku 1918 došlo ke ztrátě dřívějších trhů a poválečné celní přehrady ztěžovaly export. Union se zaměřil na stroje pro pivovary, cukrovary, vyráběl drtící a šrotovací stroje, menší turbíny pro hydroelektrárny. V roce 1938 zde pracovalo 250 zaměstnanců. Na konci 30. let byl zčásti obnoven i export do některých zemí, ale druhá světová válka přerušila dosavadní vývoj. Union se stal kooperačním závodem koncernu Škoda Plzeň pro zbrojní výrobu.

Po válce se podnik vrátil k původní výrobě mlýnských strojů, turbín, šrotovníků a dalších zařízení. V říjnu roku 1948 došlo k likvidaci akciové společnosti a vznikl samostatný národní podnik Motor Union. Od 1954 nesla firma název Motor. K podniku byly přičleněny další továrny: 1949 bývalé Českobudějovické strojírny na Střeleckém ostrově, kde se následně vyráběly lodní motory a od 1962 zde bylo vývojové středisko, konstrukční kanceláře a zkušebny (1996 byl objekt odprodán firmě Würth Elektronik iBE CZ), 1950 dočasně závod v Kaplici a filiální závod ve Vodňanech (k roku 2005 produkovala vodňanská divize hlavně výrobky malé zemědělské mechanizace, travní sekačky a vybraný sortiment doplňků pro tuto mechanizaci), 1955 byla ve zrušené tužkárně Lipenské ulici zahájena výroba karburátorů, která se postupně stala rozhodující pro celý podnik a byla 1964 přeložena do bývalé šroubárnyKřižíkově ulici jako závod 03 (stávající objekt v Lipenské ulici zůstal bez výroby, továrna v Křižíkově č. 1 od 2000 patřila podniku Motoco, zaniklému likvidací k 2011).

V základním závodě si perspektiva rozvoje vynutila stavbu slévárny (rekonstruována 1986) a výrobních hal. Neustále docházelo ke změnám ve výrobním programu: naftové motory, elektroagregáty, hydraulické sklápěče pro nákladní vozy, kompresory, po dobu 5 let se vyráběl moped Stadion, metalurgický provoz zajišťoval odlitky ze šedé litiny a ze slitin zinku a hliníku pro vlastní výrobky i pro jiné podniky.

roce 1989 vznikl státní podnik Motor Jikov, který byl zrušen k 31. 12. 1990, jeho majetek vložen do současně založené akciové společnosti se státní účastí a jmění rozděleno na 474 935 akcií. Roku 1992 byl vytvořen společný podnik stuttgartského koncernu Bosch Motor Jikov, a. s. Firma Robert Bosch, s. r. o., dočasně převzala výrobu kompresorů a pružinových brzdových válců. Motor Jikov majetkovou účast v podniku v ulici Kněžskodvorské 26 odprodal (1995).

Majoritním vlastníkem Motoru Jikov se 1995 stala akciová společnost M. I. C. B., která do strojírenské skupiny přiřadila také závody bývalého podniku Lada Soběslav. Během restrukturalizace společnosti byly v roce 1997 založeny samostatné akciové společnosti Motor Jikov, Motor Jikov Slévárna litiny, Motor Jikov Tlaková slévárna, nástrojárna Fostron, Adaco Jindřichův Hradec Uni CZ Soběslav. Fúzí jindřichohradecké a soběslavské společnosti vznikla 2004 Motor Jikov Strojírenská a.s.

Společnost Motor Jikov, a. s. zanikla k 1. 8. 2005 a jmění bylo převedeno sloučením s akciovou společností M. I. C. B na holdingovou společnost Motor Jikov Group a. s. V tomto roce měla skupina 1 100 zaměstnanců a obrat 1,3 mld. korun. Převažovala výroba příslušenství a komponentů osobních a nákladních automobilů, tlakově lité odlitky ze slitin hliníku a zinku, odlitky ze šedé a tvárné litiny, tepelné zpracování a povrchové úpravy, speciální obráběcí stroje, montážní zařízení, formy pro vstřikování kovů, nýtovací pistole, malá zemědělská mechanizace a čisticí stroje. V rámci diverzifikace byla 2006 odštěpena část jmění do samostatné Motor Jikov Doprava a.s., která poté zanikla fúzí s ČSAD Jihotrans. Sortiment pro automobilový a spotřební průmysl od 2009 rozšířila výroba a výstavba plnících stanic na stlačený zemní plyn CNG. Obchodem se značkovou zahradní technikou se od 2012 začala zabývat Motor Jikov Green a.s.

Holding k 2014 tvořily 4 jihočeské akciové společnosti – Motor Jikov Slévárna, Fostron, Motor Jikov Strojírenská a Motor Jikov Green. Skupina podniků dosáhla konsolidovaných tržeb 1,4 mld. korun a zaměstnávala přes 800 pracovníků.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

průmysl 

AUTOR:
Mgr. Václav Vondra

DALŠÍ AUTOŘI:
PhDr. Jiří Kopáček

LITERATURA:
  •      Výroční zpráva akciové společnosti Motor Jikov, 1995.