ZAVŘÍT MENU
ENCYKLOPEDIE ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC © 1998 — 2026 NEBE

Schaaffgotsche Johann Prokop

říšský hrabě, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu, první českobudějovický biskup (1785—1813)

* 22. 5. 1748, Praha
† 8. 5. 1813, České Budějovice

Vzdělání se mu dostalo od domácích učitelů, poté ve Vídni u jezuitů v Tereziánské rytířské akademii a na univerzitě, kde 1769 získal nejprve doktorát z filozofie, 1771 absolvoval i teologická studia a 25. května 1771 zde byl vysvěcen na kněze vídeňským arcibiskupem, kardinálem Christophem Antonem Migazzim (1714—1803). V říjnu 1768 byl jmenován nesídelním kanovníkem v Olomouci a v květnu 1772 byl jmenován sídelním kanovníkem v Hradci Králové, kde do 1781 působil nejprve jako přísedící biskupské konzistoře a biskupského soudu, dále jako generální vikář a inspektor biskupského semináře, později jako rektor semináře. V červnu 1778 byl jmenován přísedícím arcibiskupské konzistoře v Olomouci, v únoru 1780 se stal duchovním správcem farnosti v Mohelnici, v květnu 1780 byl ustanoven sídelním kanovníkem olomoucké katedrální kapituly, současně byl též pověřen funkcí ředitele kněžského domu v Brně.

V únoru 1783 jej Josef II. (1741—1790) jmenoval generálním vikářem pro jihozápadní část pražské arcidiecéze. Českobudějovickým biskupem byl jmenován 18. dubna 1784, biskupské svěcení přijal 11. prosince 1785 ve svatovítské katedrále v Praze z rukou arcibiskupa Antonína Petra Příchovského z Příchovic (1707—1793) a 26. února 1786 slavil v katedrálním kostele svatého Mikuláše v Českých Budějovicích intronizaci. V prvních letech svého episkopátu se zabýval především organizačními a územními otázkami nové diecéze. Na základě první generální vizitace (1786—1788) nejprve administrativně reorganizoval svou diecézi, kterou rozdělil na 5 archipresbyterátů s 30 menšími vikariáty. V roce 1803 zřídil v Českých Budějovicích filozofický ústav a biskupský seminář, jemuž věnoval trvalou pozornost. Mj. pro něj sestavil statuta a zařídil mu knihovnu. Během své biskupské funkce vysvětil 556 kněží. Díky tomu se postupně podařilo obsadit téměř všechna místa v duchovní správě diecéze.

Inicioval obnovení gymnázií v Jindřichově Hradci (1807) a v Klatovech (1811). Vypomáhal v duchovní správě svého rezidenčního města, zpovídal, zaopatřoval nemocné a často kázal, vodil procesí a konal duchovní cvičení. Pozornost věnoval výstavbě nemocnice, jíž podpořil i ve své závěti, a chodu chudobince; 1811 vznikl pod jeho vedením Diecézní podpůrný fond pro vdovy a sirotky učitelů triviálních škol. Byl znám jako bibliofil, vlastní knihovnu o 6 000 svazcích odkázal svým nástupcům; sám však nebyl literárně činný. Jako biskup byl otevřen podnětům katolického osvícenství, v praktické oblasti uznával papežskou autoritu, ale byl loajální vůči církevní politice státu.

Roku 1809 jej František I. (1768—1835) vyznamenal komandérským křížem Leopoldova řádu, 1810 jej jmenoval svým tajným radou a 1811 mu město České Budějovice udělilo čestné občanství. Poslední roky jeho života byly poznamenány těžkou nemocí, které podlehl 8. května 1813. Dne 11. května 1813 byl pohřben v biskupské hrobce, kterou dal zřídit na staroměstském hřbitově u kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

biskupství    |   církevní správa 
Schaaffgotsche Johann Prokop; podle Kadlec 1995.
Schaaffgotsche Johann Prokop: osobní znak představující rodový hraběcí erb, doplněný o atributy biskupského úřadu; podle Kadlec 1995.
související obrázky (2)

AUTOŘI:
Mons. prof. ThDr. Jaroslav Kadlec
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:

  •      KADLEC, Jaroslav. Českobudějovická diecéze. Vyd. 1. České Budějovice: Sdružení sv. Jana Neumanna, 1995. 146 s. Setkání. ISBN 80-901602-3-9.

    [s. 27—28 a 114—115.]

  •      HUBER, Kurt Augustin. Die Gründung des Bistums Budweis 1784—1785. In: Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen - Mähren - Schlesien. 7. Bd. / Festschrift zur zweiten Säkularfeier des Bistums Budweis 1785-1985. 1. Aufl. Königstein/Taunus: Institut für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien, 1985. 334 s. ISBN 3-921344-12-3

    [s. 37—49.]

  •      HUBER, Kurt Augustin. Johann Prokop Graf Schaaffgotsche, erster Bischof von Budweis. In: HUBER, K. A. (ed.), Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen – Mähren – Schlesien 7, Festschrift zur zweiten Säkularfeier des Bistums Budweis 1785—1985. Königstein im Taunus: Inst. für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien, 1985.

    [s. 56—67.]

  •      HUBER, Kurt Augustin. Schaffgotsch (Schaffgotsche), Johan Prokop Graf von (1748—1813). In: GATZ, Erwin (ed.), Die Bischöfe der heiligen römischen Reiches 1648-1803. Ein biographisches Lexikon. Berlin: Duncker-Humblot, 1990.

    [s. 413—414.]

  •      MARTÍNKOVÁ, Lenka. Die Diözese Budweis 1785—1813: ein Beitrag zu Organisation, Verwaltung, Schriftgut und Geistlichkeit der Diözese in josephinischer Zeit. 1. Aufl. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2011 [i.e. 2012]. 308 s. ISBN 978-80-7415-064-7.

  •      SVOBODA, Rudolf. Jan Prokop Schaaffgotsche: první biskup českobudějovický. Brno: L. Marek, 2009 319 s. ISBN 978-80-87127-17-9.

  •      MARDETSCHLÄGER, Franz. Kurz gefasste Geschichte des Bisthums und der Diöcese Budweis zur Jubiläumsfeier ihres hundertjährigen Bestehens. Budweis: Franz Mardetschläger, 1885. vii, [1], 359 s.

    [s. 7—16.]

  •      TRAJER, Johann. Historisch-statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis: F. Zdarssa, 1862.

  •      SVOBODA, Rudolf. Johann Prokop Schaaffgotsch. Das leben eines böhmischen Prälaten in der Zeit des Josephinismus. Berlin: Peter Lang Verlag, 2015. ISBN 978-3-653-97597-0.

  •      NOVOTNÝ, Miroslav – SVOBODA, Rudolf – MARTÍNKOVÁ, Lenka – VEBER, Tomáš – RYANTOVÁ, Marie. Die Diözese Budweis in den Jahren 1785—1850: das Aschenputtel unter den Diözesen. Berlin: Peter Lang, 2018. 248 stran. Beiträge zur Kirchen- und Kulturgeschichte, Band 30. ISBN 978-3-631-71853-7.

    [s. 65–70.]