ZAVŘÍT MENU

Roudné

Obec 3 km jižně od Českých Budějovic, bývalá městská ves (1505—1850).

in Hrudny  |  Rúdné  |  Ruden

Jméno, zmíněné prvně 1411, je odvozováno od roudného, tj. rudu obsahujícího potoka nebo lesa. Ves s 9 poddanými nejprve příslušela ke dvoru na břehu Malše, který R. Huyer považoval za původní dvorec Záboří Čéče z Budivojovic, zmíněný již 1263. Později dvůr připadl pod šos města, ale zůstával zemským statkem. Ve 2. pol. 14. století se stal i se vsí majetkem měšťana Mikuláše Faulfiše († 1411), jehož syn Štěpán († po 1420) 1418 prodal ves Roudné kramáři Jakubu Brnířovi. V držení samotného dvora se pak vystřídalo několik šlechtických majitelů, ale 1487 byl již opět v měšťanském majetku jako Ramschisslův dvůr. Koncem 15. století polovina Roudného patřila Beneši Klaricovi a druhá Ladislavu Šitéřovi. V letech 1501 a 1505 koupilo obě části město České Budějovice. Po smrti Matěje Ramschisla vznikly vleklé spory o dvůr, ukončené až 1539 jeho získáním do majetku města. Po brzkém zániku byly jeho pozemky rozděleny mezi poddané Roudného. Počet poddaných zůstával až do 1713 stejný (1713: 9 usedlostí, 69 duší, 1722: 55 duší, ves byla přifařena do Boršova nad Vltavou), 1843 jich bylo napočítáno 157 ve 23 staveních. Roku 1850 zanikl poddanský vztah městské vsi a Roudné se stalo osadou obce Rožnov. Od 1890 bylo samostatnou obcí s převážně německým obyvatelstvem. Roku 1869 stálo v Roudném 31 domů se 194 obyvateli a tento stav se až do první světové války téměř neměnil. K růstu vsi a změně národnostního poměru došlo přílivem nových obyvatel po roce 1918. K 1930 mělo Roudné již 71 domů a 295 obyvatel (216 Čechů a 78 Němců), 1950 již 88 domů a 323 obyvatel a 1970 100 domů a 370 obyvatel. Roku 2001 bylo napočítáno v celé osadě (a obci) 171 domů (z toho 19 neobydlených) a 554 obyvatel. Sčítání 2011 zaznamenalo v obci 315 domů (z toho 18 neobydlených) a 1 058 obyvatel.

Roudné je typickou vrcholně středověkou lokační vsí, založenou při levém břehu řeky Malše, která tvořila východní stranu návsi. Most byl situován jižně od vsi. Základ středověké vsi tvořily dvě řady velkých usedlostí vymezující náves. V období po polovině 18. století ves zaznamenala relativně velký růst, který trval do 2. třetiny 19. století. Teprve v té době vznikla souvislá řada usedlostí na západní straně vsi, po západní straně severojižní cesty a první stavení jihozápadně od vsi. Plochu návsi při řece zaplnilo několik domků. Současně bylo postaveno několik dalších usedlostí podél ulice z jihozápadního koutu návsi, při vidlici cest. Důležitou změnou se stala regulace řeky, která jižně od vsi dříve tvořila velké zákruty a severozápadně od Roudného se rozlévala do široké nivy. Část tehdy zaslepených úseků toku zůstala zachována.

Roudné bylo na počátku 20. století malou vsí, které se za první republiky rozšířila k jihozápadu podél silnice do Plavu (Roudenská) a spojovací ulice Komenského. Teprve v 70. letech 20. století se rozšiřovala také k severozápadu, podél silnice do Rožnova, ale až v 90. letech došlo k částečnému stavebnímu propojení s Novým Roudným. Tento v podstatě organický urbanistický vývoj byl na počátku 21. století vystřídán novou výstavbou na rozsáhlých plochách bez vazby na stávající sídelní strukturu. Největší takový celek představují Velké Role, území mezi Plavskou silnicíželeznicí do Horního Dvořiště. Výstavba se zde rozvinula především 2006—2009, do té doby zde byla pouze zemědělská půda. Další domy zde vyrostly po roce 2011. Půdorysnou osnovu tvoří dvě dlouhé ulice ve tvaru „T“,  Zahradní, vybíhající z Plavské, a k ní kolmá Lesní, na obou koncích slepě zakončená. Celek doplňují ještě pravoúhlé ulice Polní Luční. Z většiny ulic vedou krátké slepé výběžky. Jižně od Zahradní ulice přetrvává rozsáhlé území, určené územním plánem 2014 rovněž k zástavbě, kterou však nebude možné na již realizované části smysluplně napojit. Totéž bude asi platit o budoucí zástavbě území východně od Plavské ulice. Územní plán přitom trasy nových ulic neřeší, vyznačuje pouze plochy k zástavbě jako celek. Velké Role lze z hlediska komunikační osnovy považovat za výrazně odstrašující případ nekoncepčního řešení.

Urbanistický celek U Kapličky leží při hranici katastrů Roudné a České Budějovice 7 (dříve Rožnov). Stavebně souvisí s Novým Roudným, ale představuje uzavřený celek dostupný jedinou ulicí, která se větví na systém slepých výběžků. Výstavba řadových a především jednotlivých domů se uskutečnila převážně v letech 2004—2009, v nejjižnějším cípu až do 2012 a některé domy až před rokem 2015.

Roudné si zachovalo téměř neporušenou půdorysnou i hmotovou strukturu zástavby, jejíž současná podoba ojediněle zachovává prvky zlidovělého baroku volut (dům čp. 9 z 1862 na jižní straně návsi), převažují však velké patrové objekty usedlostí z poslední třetiny 19. století, upravované na přelomu 19. a 20. století.

Zvláště hodnotná je severní strana návsi a severozápadní kout s výklenkovou kapličkou. Cenu Stavba roku 2010 získal nový most přes Malši do Vidova, který nahradil původní příhradový most, kulturní památku z 1892.