ZAVŘÍT MENU

podnebí

Dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný především energetickou bilancí a cirkulací atmosféry, geografickou polohou místa, okolí a vlivy lidské činnosti.

klima

Obecně je možno podnebí Českých Budějovic označit jako mírně teplé, vlhké, s mírnou zimou. Nejvýznamnějším činitelem, který podnebí modifikuje, je poloha na dně mělké a široké pánve. Důsledkem toho je zhoršená ventilace, která se negativně projevuje zejm. při déletrvajících zimních inverzích. Dalším významným faktorem je horské pásmo Šumavy a Novohradských hor, částečně je patrný i vliv Alp. Při jižním a jihozápadním proudění se projevují závětrné, příp. i fénové efekty, tj. zvýšení teploty a snížení vlhkosti vzduchu, rozpouštění oblačnosti a zeslabování srážek čili tzv. srážkový stín. Při proudění ze severních směrů jsou srážky naopak mírně zesilovány vlivem návětří. Rozsáhlé rybníky v Českobudějovické pánvi způsobují větší četnost mlh zejm. na severozápadním okraji města. Vliv městské zástavby se projevuje především u teploty vzduchu; centrum je v průměru o 0,6 °C teplejší než okolí, ale např. za jasných a klidných večerů může rozdíl dosáhnout i několika stupňů. Uvnitř města je rovněž nižší průměrná rychlost větru a menší počet dnů se sněhovou pokrývkou.

Dlouhodobý roční průměr teploty vzduchu (1886—2013) činí 8,2 °C, lednový –1,8 °C, červencový 18,0 °C. Absolutně nejnižší teplota vzduchu, –42,2 °C, byla naměřena 11. 2. 1929, nejvyšší, 37,8 °C, dne 27. 7. 1983. Mrazových dnů, s minimem pod 0 °C, je v průměru 111 za rok, z toho ve 30 dnech zůstává teplota pod bodem mrazu celý den. První mrazy se objevují obvykle v říjnu, výjimečně už v září, poslední v dubnu, přibližně každý třetí rok ještě i v květnu. Letních dnů, s maximem 25 °C a více, má město průměrně 41, tropických dnů, s maximem 30 °C a více, 7. Dnů s dusnem, kdy tlak vodní páry dosáhne 18,8 hPa a více, bývá průměrně 13 za rok.

Slunce svítí průměrně 1 648 hodin za rok, z toho v červenci 228 hodin, v prosinci jen 43 hodin. Krátký sluneční svit v zimních měsících nemá pouze astronomickou příčinu, ale je také dán hojným výskytem mlh a nízké inverzní oblačnosti. Mlha se vyskytuje průměrně v 53 dnech, nejčastěji na podzim a v zimě.

Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek (1876—2013) činí 629 mm, přitom velká většina spadne v letních měsících. Dnů se srážkami (0,1 mm a více) je 176, jejich četnost je po celý rok poměrně vyrovnaná. Bouřky jsou zaznamenávány průměrně v 29 dnech. Rekordní denní úhrn srážek, 127,7 mm, byl naměřen 25. 8. 1925, nejvyšší měsíční úhrn, 403,5 mm, v srpnu 2002. Rekordní výška sněhu, 52 cm, byla naměřena v únoru 1929. Vítr vane převážně od západu a severozápadu, vyšší četnost má rovněž východní a jihovýchodní proudění. Průměrná rychlost větru je díky uzavřenější poloze dosti nízká: 2,2 m/s. Při nejsilnějších vichřicích, přicházejících obvykle od západu, dosahují maximální nárazy větru hodnot až kolem 40 m/s. 

AUTOR:
František Vavruška

LITERATURA:
  •      MAŇÁK, Jiří.  Podnebí města Českých Budějovic. Část I. a II . Technický jih. 1932, 1933.

  •      MAŇÁK, Jiří.  Podnebí města Českých Budějovic. Část I. a II . Technický jih. 1932, 1933.

  •      VAVRUŠKA, František. Podnebí Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Český hydrometeorologický ústav, 1990. 32 s.

  •      WEYDE, Franz. Die Witterungs- und Wasserstands-Verhältnisse in Budweis. Budweis: L.E. Hansen, 1901. 47 s. WEYDE, Franz. Die Witterungs- und Wasserstands-Verhältnisse in Budweis. Zweiter Teil. Budweis: Im Selbstverlage des Herausgebers, 1912. 24 s.

  •      Hlaváč V., 1949: Klimatografie krajského města České Budějovice. MěNV ČB 1949. Nepublikováno.