ZAVŘÍT MENU

městská aglomerace

Prostorové a funkční seskupení města a sídel v jeho zázemí, utvářející se v průběhu urbanistického vývoje.

Předměstská zóna se formovala od založení města v několika historických vrstvách. Za opevněním města vznikala hospodářská stavení, zahrady, dvorymlýny budějovických měšťanů. Podél cest do významných obchodních a správních center se postupně utvářely základy budoucího Pražského předměstí v severním předpolí, Svinenského předměstí (později Vídeňské předměstí) na východě a Lineckého předměstí jižním směrem. Zemědělské zázemí poskytla kolonizace venkovských oblastí v blízkém okolí převážně německými osadníky podle emfyteutického práva. Vznikly městské vsi nebo poddanské vsi jiné vrchnosti následně městem odkoupené, České Vrbné, Čtyři Dvory, Dubičné, Haklovy Dvory, Hlincova Hora, Hlinsko, Kněžské Dvory, Litvínovice, Malšice, Mladé, Planá, Rožnov, Suché Vrbné, Stará Pohůrka, Šindlovy DvoryVráto. Utváření městské aglomerace významně ovlivnila fortifikace, v důsledku třicetileté války se České Budějovice téměř na dvě století proměnily v mohutnou barokní pevnost. Naopak demolice opevnění započatá v 1. polovině 19. století otevřela intravilán spolu s rozvojem dopravyprůmyslu směrem na předměstí a do okolních vesnic. K expanzi a zástavbě původních předměstí a příměstských sídelních lokalit, hlavně v dosahu železnice, dochází od 70. let 19. století na vrcholu průmyslové revoluce. Rozpad Rakousko-Uherska znamenal přerušení tradiční jihoseverní orientace a pokles metropolitního významu města. V následující etapě rozvoje českobudějovické aglomerace po roce 1918, provázené růstem počtu a životní úrovně obyvatelstva, se formovaly nové sídelní útvary na předměstích, v Rožnově, Čtyřech Dvorech a Suchém Vrbném, menší měrou i v Kněžských Dvorech, Nemanicích, Vrátě a Včelné. Převážně se jednalo o individuální rodinnou výstavbu, která si spolu s družstevní formou zachovala důležitý význam také po druhé světové válce. V období socialismu, charakteristickém centrálně státem řízenou ekonomikou a hromadnou bytovou výstavbou, se nejvíce rozrostly Pražské předměstí, Rožnov, Suché Vrbné, v zázemí města pak Mladé, Zavadilka, Nemanice, Rudolfov, Adamov, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Nové Hodějovice, Včelná a další. Panelová sídliště se začala stavět v 60. letech 20. století na předměstích podél Lidické třídyPražské třídy, od 70. let se jejich výstavba rozšířila na dosud neosídlenou plochu u Čtyř Dvorů, oddělenou od jádrového města levobřežní komunikací. Postupně vznikly sídliště Šumava, VltavaMáj.  Nový směr vývoje přinesly společenské a hospodářské změny po roce 1989. Organicky a neorganicky se rozrůstající intravilán doplnily desítky nových urbanistických celků, průmyslové zóny a nákupní centra, změnila se úloha města v systému územních komunikací a jeho dopravní skelet. Suburbanizace prohloubila negativní trend dlouhodobého úbytku obyvatelstva a postupné deurbanizace Českých Budějovic, sledovatelný od poloviny 90. let 20. století.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Borek    |   Boršov nad Vltavou    |   bydlení    |   územní plány